110 let HOSTÝNSKÉ ROZHLEDNY

Mezi dominanty Hostýnských vrchů a zvláště pak Svatého Hostýna patří rozhledna, která byla v letech 1897-98 postavena na vrcholu Hostýna v nadmořské výšce 735 metrů. Položení základního kamene této rozhledny se uskutečnilo 1. září 1897, kdy základní listinu podepsal na Hostýně císař František Josef I., který v ten den zahájil svůj čtyřdenní pobyt v Bystřici p.H., u příležitosti manévrů rakousko-uherské armády v nejbližším okolí města.
Položení základního kamene hostýnské rozhledny bylo provedeno před 80.000 lidmi. Až do r.1918 nesla stavba označení „Rozhledna Františka Josefa I.“. Kromě celé řady dobrodinců z Moravy, Slezska, ale i z Čech se o stavbu rozhledny zasloužila i Matice svatohostýnská, jež byla založena v r. 1895 z dřívější instituce, která nesla označení Družstvo svatohostýnské a byla založena v r. 1881 v Přerově. Stavitelem rozhledny byl olomoucký architekt Václav Wittner, jehož jméno a několik dalších údajů je zvěčněno na pamětní mramorové desce, umístěné v r. 1898 na jižní straně kaple Svatého Kříže, která tvoří dolní část rozhledny. Stavebním materiálem byl kámen – pískovec.¨
Výška rozhledny v její dnešní podobě je 15 metrů. Půdorys stavby má tvar dvou neúplných a nestejně velkých kruhů, které se zčásti překrývají. Větší z nich má průměr 7,80 metrů a obvod 22,30 metrů. Síla zdi mohutnější části této stavby, jejímž průmětem je právě větší z obou kruhů, je jeden metr. Tuto část tvoří kromě kaple bývalé muzeum a vlastní prostor pro vyhlídku. Menší část rozhledny, jejímž průmětem je menší z obou kruhů, má průměr 3,20 metrů, obvod 6,30 metrů a síla zdi je zde 70 centimetrů. V této části stavby je umístěno točité výstupní schodiště. Celkem 60 železných schodů umožňuje přístup na vyhlídkovou terasu, která je v posledních desetiletích po celém svém obvodě zasklená. Za zmínku stojí i brána do kaple na západní straně, kterou lze považovat za čelo celého objektu. Brána je železná s ručně kovanými ozdobnými motivy a vzory. Jedná se o hodnotné dílo uměleckého kováře.
Svému původnímu účelu sloužila stavba až do r. 1957, kdy zde byla zřízena retranslační stanice neboli zařízení pro dálkový přenos televizního signálu pomocí soustavy mezistanic. Toto druhé poslání rozhledny skončilo v r. 1971. Po tomto roce byla rozhledna využívána ojediněle k přenosům ze Zlína a z Přerova. Od r. 1977 se nejbližší prostor u rozhledny stal rájem rogalistů, tj. vyznavačů závěsného létání. Ti si na severním svahu pod vrcholem Hostýna, tedy pod rozhlednou, zřídili startovací rampu, která však byla v roce 1994 rozebrána.
1.října 1986 byla rozhledna vrácena zpět Arcibiskupství olomouckému. Bylo rozhodnuto, že prostor nad kaplí bude opět muzeem, v němž bude tentokráte instalována výstava archeologických vykopávek, zvláště z doby keltského osídlení, které sahá až do r. 2000 před naším letopočtem. Jde o výsledek několikaleté práce tragicky zesnulého PhDr. Karla Ludíkovského.
Snaha kompetentních míst o vrácení stavby jejímu původnímu účelu byla korunována zdarem. Po mnoha letech se rozhledna stala opět přístupnou veřejnosti. V sobotu dne 18. července 1987 byla rozhledna po 30 letech poprvé otevřena a navštívilo ji 271 lidí, druhý den, v neděli 19. července přilákala již 700 návštěvníků Svatého Hostýna.
V prvních čtyřech sezonách po znovuotevření hostýnské rozhledny byly ve střední části tohoto objektu instalovány archeologické nálezy. V současnosti může návštěvník rozhledny vidět v její střední části dvě barevné fotografie rozhledny, z nichž jedna je ze současnosti a druhá je ze 14. září 1898, kdy byla rozhledna oficiálně otevřena. Tehdy ji na svátek Povýšení svatého kříže vysvětlil probošt Jan Weinlich, tehdejší starosta Matice svatohostýnské.
Dále si může návštěvník této části rozhledny nastudovat stručné dějiny rozhledny, velké množství údajů o větrné elektrárně a dvě mapy s rozmístěním rozhleden u nás. Vlastní vyhlídková terasa je od začátku letošní sezony obohacena velkým dalekohledem. Rozhledna je v současnosti pod správou Matice svatohostýnské. Celková rekonstrukce rozhledny, provedená v letech 2002-03, si vyžádala téměř dva miliony korun.
Mimo svůj hlavní účel slouží rozhledna i jiným institucím. Vyhlídkový prostor je pokryt plochou střechou, která je lemována kovovým zábradlím. Na střeše je umístěno několik vysílačů, a tak stavba na vrcholu Svatého Hostýna slouží např. křesťanskému radiu Proglas, integrovanému záchrannému systému nebo internetové firmě NWT Hulín.
Z výše uvedených údajů vyplývá, že sedmička na konci letopočtu byla pro hostýnskou rozhlednu osudová, a tak stavba na vrcholu známého poutního místa má tudíž vlastně několik kulatých výročí. Zpřístupnění tohoto objektu veřejnosti a navrácení rozhledny jejímu původnímu účelu před 20 lety bylo jistě správným rozhodnutím, vždyť se jedná o jediný objekt tohoto druhu v celé oblasti půvabných a krásných Hostýnských vrchů.

Vlastimil Doležel, Bystřice pod Hostýnem ( pokračování příště )