Historie

Anotace: Záhorská kronika
Březen 1928
Antonín Svěrák
 

Ještě o kelečském hradu

Ve svém pojednání v nadepsaném tematu uveřejněném v prosinci 1927 Z.k. došel jsem k závěru, že kelečský hrad nebyl stavěn teprve v roce 1455, ale že vystavěn byl mnohem dříve a že stavba v listině z roku 1455 uváděná týkala se pouze znovuzřízení bývalé ten čas zbořené tvrze. K názoru tomu vedla mne shoda různých okolností. Nepřestal jsem však na tom a pátral dále. Dnes pak mohu mínění své doložiti zcela určitě.

Biskup Bohuš ve svém listě z roku 1455 mimo jiné píše : “A když jsme My v toto naše biskupství vešli, předstoupili před nás Jan a Beneš, bratři z Heršic, předkládajíce, že by k tomu držení zboží Šumburského a Kelečského poboření hradu svrchu jmenovaného žádné ochrany neměli, kde by oni vedle stavu svého bydlení a neb útočiště a potřebnosti k obraně a zachování městečka Kelče i toho zboží protiva zlým lidem měti mohli. I prosili nás pokorně, abychom jim na tom zboží a zejména v městečku Kelči milostivě odpustiti ráčili, aby tvrz tu stavěti mohli svými náklady slibujíce, že to zboží chtí, což mohou k lepšímu užitku napravovati a zvláště některé rybníky též svou prací a nákladem udělati na tom zboží bez chudých lidí “ (tj. bez nucení poddaných).

Jak lidé zapomínají! V listu vzpomíná se zboření hradu Šumburku, který zemský hejtman Jan z Cimburka roku 1451 se zemí srovnati dal, když se tam usadili loupežní rytíři zejména Zich z Kelče, ale zapomíná se připomenouti, co se stalo v Kelči za posledních 26 let.

Tu přicházím k hlavní věci. Dostala se mi do rukou listina z roku 1429, která jedná o faře kelecké – obsah její velmi zajímavý uveřejním později. V listině čteme : “Má také (farář) čtyřicet a dva člověky, kteří přísluší ku kostelu a kteří slouží faráři a nejsou povinni ani při stavech ani při z á m c í c h, ani při městečku robotovati neb h l á š e t i … Když by pan farář času válečného se vebral do městečka, tehdy i oni s ním vejdou a budou pomáhati brániti městečka a zámku”. – Zdůrazňuji : listina je psána roku 1429 a již tehdy o zámku v Kelči se mluví!

Jest tedy nade vše jasně prokázáno, že zámek (hrad,tvrz) v Kelči stál tu dávno před tím, než přišli Heršici, co tito stavěli, byla jistě pouhá obnova zbořeniště.

Leč ještě jiné věci nutno si všimnouti. Zámek se již asi 2 roky upravuje k účelům ústavním a o příštích svatodušních svátcích má býti oficielně svému účelu odevzdán. – Letos okopali zedníci omítku na ohradní zdí, a tu každý mohl viděti zcela zřetelně, že co pět kroků jest zeď opatřena střílnami podoby o . Střílny jsou směrem k podzámčí k jihu, na val, proti poště, proti náměstí, proti domu č. 32. Že se střílelo jen na větší vzdálenost, jest přirozeno. Na menší vzdálenost stačilo kopí nebo meč. Z toho plyne, že tam, kde stojí nyní městské domy a kde se prostírá náměstí nebylo dříve domů, jinak řečeno, že zámek postaven byl dříve ještě než vzniklo Nové město, jehož vznik kladu do doby biskupa Bruna, jenž Kelč na město vyzdvihl roku 1270, roku 1396 již stálo, dosud však neohraženo.

Kdo a kdy vlastně zámek postavil, toho se již sotva dopátráme.

Pro zajímavost upozorňuji ještě na jednu okolnost. Již před lety a letos opět dostávám dopisy a brožurky z Gdánska, které píše jakýsi Gustav Keltsch von Bruck a jeho syn neb vnuk Carl Friedrich, kteří jmenují asi 5 rodů Kelčů rozptýlených po Německu a Polsku a myslí, že předkové jejich někdy dávno také v Kelči sídlili. Zvláštní je to, že šlechtický znak těchto Kelčů až nápadně je podobný znaku Bohušky z Předkelče. – Tedy kdož ví?!

Milada Davidová