Historie

Anotace: Záhorská kronika - Prosinec 1932
Ant. Svěrák
 

O Fryčajkách

Hned od počátku mého příchodu do Kelče před 46 lety zajímala mne otázka, jaký jest původ tak zvaných Fryčajek. Je to role ve výměře téměř 13 měřic, o jejíž výnos se dělí 27 podílníků.

V ústním podání udržuje se pověst, že tuto roli daroval rolníkům kněz a spisovatel Tomáš Fryčaj, narozený v Kelči roku 1759.

Zprávě této jsem z různých důvodů plně nedůvěřoval, ale neměl jsem protidůvodů, až minulého roku dostalo se mi do rukou několik listin, z kterých dá se původ Fryčajek aspoň v hlavních rysech odvoditi.

První listina jest protokol, jenž zní :

Protokol

Sepsaný dne 22. listopadu 1884 za příčinou místního vyhledávání, ediktem c. k. okresního soudu v Hranicích ze dne 6. listopadu 1884 čís. 11007 ustanoveného ku zakládání nových pozemkových knih pro místní obec Kelč.

Přítomni :

c.k. okresní soudní Dr. Franz Kraus,
přísežný zapisovatel Wilhelm Lovak,

důvěrníci a zároveň soudní znalci :
Mikolášek Franz
Strnadel Tomáš,

Podílník Haša Tomáš co správce jmění keleckých rolníků.

Podle § 10. nařízení vykonávajícího ze dne 10. července 1874 byla tato držebnost na jméno : Kelečtí občané v katastru zapsána, dle připravených zápisů I. II. strana 145. a dle kopie mapy jemu k nahlédnutí předložené parcela za parcelou oznámena. Na to se prohlašuje :

Správnost a úplnost poukázaného majetku se uznává.

Práva a břemena neohlašuje.

Tyto parcele netvoří až posud zvláštní knihovní těleso. Tyto polnosti stojí od nepamětných časů v nerušeném držení a užívání počasných majetníků následujících selských usedlostí města Kelče:

Číslo 7.,13.,30., 37., 46., 52., 53., 60., 71., 109., 114., 177., 178., 184., 186., 195., 196., 199., 203., 229., 237., 238., 246., 248., 250., 254., 68.

Toto vlastnictví užívají majetníci jmenovaných čísel rovným dílem tím způsobem, že se čistý výnos z nich mezi nimi rozdělí. Žádám co správce toho jmění, aby se v nové 9. knize na zvláštní vložku do vlastnictví majetníků udaných čísel základem dodržení let právních připsalo a aby se dále při každé usedlosti v archu držebnosti poznačilo, že s tou usedlostí 27. díl majetku těchto polností spojen jest.

Skončeno a podepsáno :
Kraus m.p. Haša Tomáš m.p.
Lowak m.p. Strnadel m.p.
Frant. Mikolášek m.p.

Jak došlo k Fryčajkám

Počátkem 18. století uvalila vrchnost na Kelč nebývalé břemeno, že totiž město mělo poskytovati vrchnosti ročně 44 čtyřspřežných potravních fůr a 44 pěších robot do Kroměříže nebo do Olomouce.

Obec samozřejmě se bránila poukazujíc na své starodávné výsady, v nichž o něčem podobném není zmínky, ale marně. Byly z toho dlouhé tahanice a věc dostala se až před guberniální soud v Brně, ale i ten dal za pravdu vrchnosti dne 10. dubna 1756. Středověké pěstní právo zvítězilo.

Z listiny ze dne 1. března 1775 se dovídáme, že tyto roboty obstarávalo prvotně 28 rolníků, tedy právě tolik, kolik bylo tehdy hroboměšťanů čili domovních čísel na náměstí. I se zámkem bylo a je dosud 32 čísel, odpadá zámek, radnice a 2 domy při bývalé vrchní bráně, kde se vybíralo panské mýto, z těch domů se jistě nerobotovalo, takže zbylo na robotu 28 čísel.

Je tedy více než pravděpodobno, že ono břemeno, doléhalo jen na bedra hruboměšťanů asi proto, že měli na druhé straně jisté výhody, například pivovar. A poněvadž neměli všichni koní, neboť to byli většinou řemeslníci, nebo měli jen kravské potahy, nezbývalo ostatním jiného než na robotu si najímati. Z čísel, které berou dosud výtěžek z Fryčajek, jsou dnes jen dvě na náměstí (číslo 7. a 10.), dříve bývala tři (číslo 30). Tam tedy byli koně a hospodáři mohli si robotu odbýti, ostatní museli si najímati rolníky na předměstí, kteří se na to dáti chtěli. Poněvadž pak roboty byly pravidelné, věc se postupem času ustálila a robota zůstala na určitých číslech.

Pokračování příště.

Milada Davidová