Historie

Anotace: Záhorská kronika,listopad 1931
Antonín Svěrák
 

Jak se naši bránili III.

Urozený a statečný !
Mnohovážený pane hejtmane !

Dochází nás nějaká vědomost, že by urozený pan hejtman pro žida Fritle, pronájemníka zdejší knížecí palírny, nějakou kolnu k salajky vaření hned při palírně stavěti dáti chtěl. I poněvadž zajedno tenž plac při té palírně i palírna sama dle oka lidského v okol obecní jest, neb sedliska naše až k samé té palírně a za ní docházejí, ta však palírna za druhé vprostřed obce a hned pod zámkem a městem v hustotě osady stojí a za třetí jakož očivitě vždy k spatření jednomu každému jest, že lidé v celém rynku i celá osada ze samého suchého dřeva sedliska vystavena mají – což bože opatruj
a chraň kdyby se taková kolna v tak těsném a hustém místě usedlostí zkrz všelikou neopatrnost salajkářů chytila ? Potom by pro takovou daremně smyšlenou boudu celá obec i knížecí zámek v prach a popel uveden byl.
Ó, Bože, jakýž by to nářek od všeobecného chudého lidu povstal !
A kdo by potomně takovou nevynahraditelnou škodu vynahraditi mohl a zemsko královské povinnosti pokojil ?
Tu by veliký nářek a pláč od ubohých obyvatelů na mnohováženého pana hejtmana povstati musel, že v tak nebezpečném místě takové kůlny vystavěti dal. A ještě přes to vše v nebezpečenství by mnohovážený pan hejtman lehko upadnouti mohl, že by byl příčinou tak veliké škody naší. To by mohla zem na panu hejtmanu veřejné dávky pohledávati, neb takový smyšlený plat salajský vzhledem k veřejným dávkám je privatum a poněvadž publika prevalent privatis, musel by pan hejtman škodu hraditi, neb ze žida by čerta kdo co vzal, neb není schopen, aby takovou škodu, která by povstati mohla, obci a zemi vynahraditi.
Však máme již dobrý příklad, co jsme zkrz židy celá obec i nejmilostivější vrchnost před nějakýma lety za škody nésti museli a sice za lehké paměti žida Jankesa z Holešova, který přes vůli ouřadu nakaželé voly a kůže na uherské straně nakoupené sem do palírny přihnal a zkrz takové dohnání všecek rohatý dobytek jak obecní tak také panský nakazil, že potom sotva který kus hovězího dobytka pozůstal a tudy ubohý lid obecný zdejší i na panství do nemalé a jak říkaje nevynahraditelné škody a nouze uveden byl.
Z toho důvodu mnohováženého pana hejtmana poníženě prosíme, aby ten svůj před sebe vzatý oumysl změnil a těch kolní salajských v tak hustém místě stavěti nedal, nás i sebe do nebezpečenství neuváděl. Jestliže by však mnohovážený pan hejtman toho předsevzetí nemínil změniti, tak aspoň nezačínat, nýbrž bez další roztržitosti stavení zanechat, my při instanci patřící budeme protiv takové oustavě protestírovat a žádat.
Však ale těšíme se, že mnohovážený pan hejtman nás v tom vyslyší a od toho předsevzetí odstoupí a nás do nebezpečenství uvésti usilovati nebude.
Mezi tím se v naději všeho dobrého k další vysoké lásce poníženě poroučíme, jsme a zůstáváme mnohováženého pana hejtmana věrní poddaní.

N. N. purkmistr a celá rada města Kelče.
Milada Davidová