Město Kelč
Město Kelč

Historie

-

Anotace: Z prvních dob hradu Šaumburka
 



Záhorská kronika
Prosinec 1933
Florian Zapletal

Z prvních dob hradu Šaumburka

Hrad byl založen a vystavěn jižně od Kelče na severovýchodním výběžku Javorníku Kelečského na výškovém bodu 612 m nad dnešní Podhradní Lhotou. Jeho vznik líčí latinská listina olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu, daná a psaná v Olomouci roku 1272. S radou a souhlasem kapituly získal biskup Bruno směnou ves Zubřice, položenou u Kelče, a to pro horu (ratione montis), která byla v katastru této vsi (in terminis ville), a na které se stavěl tehdy na ochranu olomouckého biskupství pevný a potřebný hrad (pro ecclesia castrum construitur). Mimo to koupil Bruno ves Polom, položenou pod tímto hradem (sub castro) s ornou půdou a s velikým lesem (Codex Moraviae IV. 94-95).
Ves Polom, která později zanikla, ležela na výškovém bodě 555 metrů východně od hradu, zvaném dosud Polomsko. Zanikla i ves Zubřice pod hradem. Zůstala po ní pouze polní trať Zubersko.
Z výrazu listiny „construitur“ je patrno, že hrad počali stavět roku 1272.
Už na listině biskupa Bruna, dané a psané v Kroměříži roku 1275, uvádí se jako přítomný svědek Mikuláš de Schowenburch neboli Mikuláš ze Šaumburka (Codex Moraviae V. 259). Je zván probus, šlechetný.
Nový hrad byl tedy nazván podle rodového sídla biskupa Bruna ze Schauenburgu, který byl olomouckým biskupem v letech 1245 až 1281.
Na listině biskupa Bruna, dané a psané v Olomouci roku 1275, kterou dal biskup Bruno Eckerikovi, rytíři svému i jeho dědicům, synu Herborda, polovinu biskupského hradu (castri), Füllensteinu u Osoblahy na Opavsku se všemi právy jako léno (jure et titulo feodali), je mezi svědky podepsán miles Nicolaus pincerna, rytíř Mikuláš, číšník biskupského dvora (Codex Moraviae IV. 149-151).
Toto léno (infeudationem medietatis castri) potvrdil téhož roku 1275 král Přemysl Otakar II. (Codex IV. 152-153).
Uvedený rytíř Mikuláš, číšník biskupského dvora je totožný s Mikulášem ze Šaumburku, o kterém možno též tvrdit, že hrad Šaumburk držel lénem (iure et titulo feodali) a že hrad také vystavěl aspoň zčásti (z poloviny), jak to učinil Herbord s hradem Füllensteinem, při čemž se tehdy ještě nečinil rozdíl mezi hradem (castrum) a tvrzí (municio).
Herbord, rytíř, biskupský stolník, držel se svými dědici polovici hradu ( castrum) Füllensteinu od biskupa Bruna od roku 1251. Hrad (castrum, municionem) vystavěl se svolením biskupa Bruna jeho stolník (dapifer) Herbord, ale s podmínkou, že druhá polovice hradu bude patřit biskupu Brunovi a jeho nástupcům, a že Bruno vystaví svou polovici. Herbordova polovice měla navždy příslušet k úřadu biskupského stolníka, ad dapiratus officium (Codex III. 141-198, IV. 149).
Budiž uveden ještě jeden příklad takového léna. Společným nákladem a společnou prací biskupa Bruna a Helemberta řečeného de Turri, biskupova rytíře, měla býti vystavěna podle Brunova listu z roku 1256 v kraji (in districtu, provincia, circuitu) slavičínském v nynějším soudním okresu Bojkovice tvrz (municio), a Helemberda favorit biskupa Bruna, měl za to držet se svými dědici manským právem (iure feudi) půl této tvrze (Codex III. 209-212).
Rytíř Helembert uvádí se roku 1249 a 1251 jako biskupský maršálek, marschalcus noster, v listech biskupa Bruna (Codex III. 106-141).
Vysokým hodnostářem biskupského dvora byl také pincerna, číšník. Roku 1275 byl jím rytíř Mikuláš, který se píše téhož roku de Schowenburch, ze Šaumburku (Codex V. 259). Jako oblíbenec biskupa Bruna mohl držet hrad Šaumburk s příslušným statkem jako léno.
Už roku 1263 je tento Mikuláš zván rytířem (miles) biskupa Bruna. Listem, daným a psaným téhož roku v Olomouci, dal Bruno svému milému rytíři a jeho potomkům navždy (dilecto sibi Nicolao militi suo et heredibus suis in perpetuum) za věrné služby biskupovi olomouckému kostelu lénem (iure feodali) ves Choryni, položenou u Kelče, se vším příslušenstvím, dva a půl lánu ve vsi Miloticích nad Bečvou rovněž s příslušenstvím a celý lesík u Milotic. Mimo jiné byl Mikuláš za toto léno vázán vojenskou službou českému králi, olomouckým biskupům a olomouckému kostelu (servicia militaria, in armis videlicet). Mezi svědky je uveden na listině Jan, přerovský arcijáhen (Codex Moraviae III. 349-351).

Pokračování příště. Milada Davidová

Datum vložení: 3. 2. 2006 0:00
Datum poslední aktualizace: 3. 2. 2006 0:00
Autor: Super Admin

Mobilní aplikace

V obraze

Aktuální informace v mobilní aplikaci zdarma ke stažení:

Google playApp Store

Aktuální teplota

26.8.2021 09:57

Aktuální teplota:

--- °C

Vlhkost:

--- %

Rosný bod:

--- °C

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Hlášení závad

Hlášení závad

Rozklikávací rozpočet

Rozklikávací rozpočet