Historie

Anotace: Záhorská kronika
Prosinec 1933
Florian Zapletal
--------------------------------------------------------------------------------

Z PRVNÍCH DOB HRADU ŠAUMBURKA

František B. Vídenský cituje roku 1913 pro pověst o Templářích na bývalém hradě Obřanech u Sv. Hostýna a v Podhradní Lhotě a o zachránění jednoho z nich roku 1312 v kostelíčku sv. Anny „Farní paměti“ z Podhradní Lhoty, při čemž je popsáno také sousoší na hlavním oltáři (Sv. Hostýn, str. 14).
Toto památné sousoší chová se dosud na hlavním oltáři chrámu v Podhradní Lhotě ve skleněném příkrovu nad tabernáklem. Hlavní figuru tvoří sv. Anna, podřadné figury Ježíšek a P. Maria, rovněž klečící rytíř.
Ale všechno to,pověst o Templářích na hradě Šaumburku a o zachránění jednoho z nich roku 1312 v kostelíčku sv. Anny, imposantní barokový poutní chrám, památné sousoší na jeho hlavním oltáři, blízká studánka u sv. Anny na úpatí hory Klince (667 m), četné kdysi navštívené pouti lidu, to všechno je výtvorem XVIII. věku, jeho první poloviny, a nikterak nesouvisí s dějinami hradu Šaumburka a Podhradní Lhoty.
Z bezpečných souvěkých pramenů víme přesně, že hrad Šaumburk Templáři v letech 1272 až 1312 nedrželi, známe z té doby, kdo na hradě seděl a můžeme se tedy přesvědčit, že pověst o Templářích na Šaumburku a o zázračném zachránění jednoho z nich nemá historického podkladu, že památné plastické sousoší ze zázračně zachráněným Templářem na hlavním oltáři chrámu v Podhradní Lhotě nemá historického oprávnění, a že pouti v Podhradní Lhotě , jestli byly založeny pouze na této zázračné události, neměly nikdy ideové a morální sankce.
Třeba také odmítnout pověst, že Templáři sídlili na bývalém hradě Obřanech mezi Javorníkem Kelečským a Hostýnem. V době, kdy Templáři působili nba Moravě, hrad Obřany pod Hostýnem ještě nestál. Vystavěl ho teprve v šedesátých letech XIV. Věku Boček z Kunštátu. Listem, daným a psaným 3. listopadu roku 1366, nařídil však císař Karel Iv. Bočkovi z Kunštátu, aby úplně zbořil tento hrad, poněvadž ho vystavěl v nově beze svolení moravského markrabí Jana, císařova bratra (Kodex Moravice IX. 366).
Templáři měli pouze dvě kommendy na Moravě: Čejkovice u Hodonína a majolice s hradem Tempelsteinem u Moravského Krumlova. Tuto skutečnost prokázal už v letech 1836 a 1837 Řehoř Volný (Die Markgrafschaft Mähren II. 1. str. 355, III. 318.322.323.347.348), a podrobně doložil roku 1906 Michael Simböck (Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens X. 180-187).

Ukončení.

Tento článek je poslední zastávkou na toulkách kelečskou minulostí. Milí čtenáři děkuji Vám tímto za projevenou přízeň.

Milada Davidová