O sokolské odbíjené ( pokračování )

Okamžitě po osvobození v květnu 1945 se na sokolském hřišti začala hrát odbíjená znovu. Nejdříve jen tak rekreačně. A protože během války tuto hru organizoval a učil na škole v hodinách tělocviku učitel Antonín Viche starší žáky, zapojovali se do hry kromě dospělých (Viche, Volfovi, Flajšar a další) i třináctiletí až patnáctiletí kluci. Přišel rok 1947 a Sokoli za organizačního vedení učitele Oty Flajšara uspořádali konečně po šestileté přestávce II. ročníkem pokračování volejbalového turnaje o putovní pohár MUDr. Dohnala. Vítězem turnaje, kterého se zúčastnila pouze 4 družstva se stal Sokol Opatovice.

Zakladatel turnaje, MUDr. Karel Dohnal skvělý, nezapomenutelný člověk se zlatým srdcem, se však tohoto turnaje už nedočkal. Zemřel po operaci 6.prosince 1945 a stříbrný pohár zůstal jen malým památníkem jeho vřelé lásky k naší Kelči.

II. ročník turnaje v roce 1947, tato celkem malá akce, však měla dalekosáhlý význam. Byla rozjezdová, protože nastartovala dlouhodobě jen s malými přestávkami, každoroční pokračování turnajů. Ale hlavně: byl obnoven zájem o odbíjenou, kterou pak sokolské hřiště žilo. Ještě v tomto roce se ustavuje sokolské dorostenecké družstvo, jehož první sestavu tvoří Karel Dohnal (syn MUDr. K. Dohnala), Tonda Kuběna, Mirek Libosvár, Ota Tvrdoň, Jenda Valla a Jarda Vlach. Družstvo hraje zejména přátelská utkání s oddíly z blízkých obcí.

Nadšení pro volejbal trvalo, a tak se v roce 1948 pořádá III. ročník turnaje o putovní pohár. Počet účastníků stoupá, přijíždějí družstva ze širšího okolí. Vítězem turnaje se stává Sokol Vsetín.

V roce 1949 se zúčastňuje kelečské družstvo mladých dorosteneckého turnaje ve Vítkovicích, který je jakýmsi přeborem Moravy v této kategorii. Družstvo tvořili: Karel Dohnal, Antonín Kuběna, Ota Tvrdoň a Jan Valla, a protože se nemohli zájezdu zúčastnit Jaroslav Vlach a František Hloch, který v té době již hrál za dorostence Gottwaldova, doplnili sestavu z Valašského Meziříčí dorostenci Ivan Pupík a Dušan Kotrs. Mladí odbíjenkáři se zde v řadě týmů, převážně odborně trénovaných – jako byli dorostenci z Vítkovic, Gottwaldova nebo jiných velkých měst – neztratili a vybojovali úspěšné krásné 4. místo.

pokračování příště

Otakar Tvrdoň