Z historie Svatého Hostýna - 3.

-

Anotace: Pokračování – Z historie Svatého Hostýna – Dějiny hostýnského chrámu ...
 



260 let hostýnského chrámu 1748 – 2008

(pokračování – Z historie Svatého Hostýna – Dějiny hostýnského chrámu)

V dalších letech nábožný lid dával dárky na obnovu hostýnského kostela, které k tomu účelu shromažďoval bystřický farář Bernard Reger, jeden z trojice mužů, kteří stáli v čele sílícího hnutí za obnovení hostýnské baziliky. Dalšími dvěma muži této trojice byli Řehoř Volný, benediktýn z Rajhradu a baron Vincenc Ehrenburg, děkan z Holešova. Svolení ke znovuzřízení kostela dal baron Oliver Loudon, majitel bystřického panství, a pak i císař Ferdinand V.Dobrotivý, který tím vlastně přiměl moravskoslezské gubernium, že po čtyřech letech vyhovělo požadavku a 31. 10. 1840 vydalo povolení k obnově chrámu. Císař věnoval na opravu stavby 300 zlatých, baron Loudon v r. 1840 věnoval 800 zlatých a na rok 1842 slíbil dalších 2000 zlatých. Peněžními dary přispěly i další významné osobnosti, mezi nimiž byla i císařovna matka Karla Augusta.
Oprava hostýnské baziliky byla zahájena 10. května 1841, v den jubilejního 600. výročí vpádu Tatarů na Moravu, kde byli poraženi u Olomouce a pod Hostýnem. O zahájení a zdárný průběh obnovovacích prací se velmi zasloužil další muž, prelát a opat Viktor Martin Šlosar z Rajhradu. Práce zednické, tesařské, stolařské, pokryvačské, sklenářské, zlatnické, řezbářské a malířské probíhaly s velkým úsilím. Byla zřízena nová střecha, která byla pokryta šindelem, opraveny byly věže i zdi. Zvon pro chrámovou věž dodal a daroval František Pípal z Kroměříže. Dále byla pozornost věnována vnitřku chrámové lodi. V interiéru stavby byl kladen důraz na opravu presbytáře (kněžiště, tj. prostor kolem hlavního oltáře). V r. 1844 pořídil hlavní oltář na své útraty Ř. Volný, kazatelna byla v r. 1845 pořízena zásluhou Antonína Hamerského z Brna.
Zvláštní obdiv si při opravách chrámové ruiny získala klenba. Víc jak 50 let nad ní chyběla střecha. Celý tento čas byla vystavena působení větru, mrazu, deště, sněhu a slunce. Rostla na ní nejen tráva, ale i křoví a stromy. Zvláštní komise složená z odborníků z Vídně, Brna a Hranic však přesto shledala, že klenba neztratila téměř nic ze své původní kvality, až na několik cihel, vypadlých nad kazatelnou. Komise proto rozhodla, že klenba zůstane. Byla po vnější straně upravena a zalita vápnem.
Na začátku roku 1845 byl mariánský chrám natolik upraven, že bylo vyhověno požadavku faráře Regera a mohly se konat mše již v první polovině tohoto roku. Hlavní mše spojená z provedením slavnostní benedikce (vyžehnání, vysvěcení) chrámu se uskutečnila 2. července 1845, kdy si věřící připomínali svátek Navštívení Panny Marie. Mši sloužil a svěcení chrámu provedl V. Šlosar, asistoval mu Olomoucký prelát a probošt baron Jan Peteáni, rytíř ze Steinbergru. Slavnostní kázání mimo jiné vykonal i V. Ehrenburg. Počet poutníků toho dne byl odhadován na 50.000. Byla to do té doby jedna z největších návštěv Hostýna.

(pokračování příště)

Datum vložení: 3. 3. 2009 0:00
Datum poslední aktualizace: 3. 3. 2009 0:00
Autor: Super Admin