Muzeum

Sourozenci Křičkovi

Zleva: Petr, Pavla, Jaroslav Křičkovi

Petr Křička – spisovatel, překladatel

Petr Křička se narodil v Kelči 4.12.19884. Dětství prožil v Kelči a Maršovicích. V necelých sedmnácti letech se stal posluchačem Vysokého učení technického, kde vystudoval obor technické chemie (1901-05), v letech 1906-1907 pobýval v Pasteurově institutu v Paříži, kde také studoval na Sorboně. V roce 1907-08 vyučoval v Moskvě francouzštinu, angličtinu a němčinu a učil cizí jazyky na pražských školách. Na podzim roku 1914 byl raněn, roku 1917 byl zproštěn služby. V době léčby dokončil svou první sbírku básní Šípkový keř. Ve dvacátých a třicátých letech se věnoval jako úředník Ministerstva školství a osvěty kulturně-propagační činnosti, pořádal přednášky a večery ruské poezie.  Šípkový keř, Bílý štít, Hoch s lukem – tyto tři sbírky jsou vrcholem Křičkovy poezie a výrazně ovlivnily i vývoj české poválečné poezie.  Chléb a sůl, Suchá jehla, Světlý oblak, Běsové a Ďábel frajtrem jsou názvy dalších básnických sbírek, pro děti vytvořil Svět zvířat. Křička je oceňován rovněž jako překladatel – ceněny jsou překlady z ruské literatury, překládal ale i z francouzštiny a němčiny. Zemřel 25.7.1949 v Okarci u Třebíče.

Jaroslav Křička – hudební skladatel

Jaroslav Křička se narodil v Kelči 27.8.1882 jako nejstarší syn ředitele školy a kůru Františka Křičky. Již během studia sestavil pěvecký a smyčcový kvartet i malý orchestr a začal psát první skladby. Po gymnáziu v roce 1902 přešel na konzervatoř. Ruský pobyt výrazně ovlivnil jeho skladatelskou dráhu.  V letech 1917-1945 učil na konzervatoři v Praze. Řídil také pražský sbor Hlahol a vedl Filharmonický sbor při České filharmonii. Jaroslav Křička skládal hudbu klavírní, komorní i orchestrální, písně, kantáty, scénickou hudbu, operety a operu. Velmi miloval rodný kraj a zajímal se o jeho písně, což se projevuje v mnoha jeho dílech, např. Horácká suita, Moravská kantáta, na texty  Metoděje Jahna složil mužské sbory Valašsko a Letní den, složil Valašskou jitřní, dětskou operu Ogaři. V jeho operní prvotině Hipolyta se objevují komické prvky, nestrojený humor až grotesknost se dále objevují ve zpěvohře pro děti Dobře to dopadlo a opeře Bílý pán. Napsal hudbu k filmu Svatý Václav, k filmům Naši furianti , Cech panen kutnohorských , Jarní píseň, Nikola Šuhaj, Štika v rybníce aj. Je rovněž autorem hudby animované pohádky Jak krtek ke kalhotkám přišel. K rodišti se vrátil v básnické knize Básnická mezihra – slova bez písní. Zemřel 23.1.1969 v Praze.

Pavla Homolková – Křičková – pedagožka, spisovatelka, folkloristka

Pavla Homolková-Křičková se narodila v Kelči dne 14.2.1889 v rodině nadučitele Františka Křičky. Pavla kromě literárního i hudebního nadání zdědila po otci i lásku k učitelství, po absolvování Dívčího učitelského ústavu v Brně pracovala jako učitelka v Přerově a v Brně ve Vesně. Psala do Lidových novin, spolupracovala s Československým rozhlasem a vydávala verše (báseň Utonulá, brožury Horácké nářečí). Během druhé světové války, kdy jí hrozilo zatčení gestapem, se i s manželem odstěhovala na Hutisko-Solanec, kde se věnovala vlastivědné práci – sbírala a zapisovala valašské lidové písně. Pro děti napsal veršované knihy O Megeře a Na Poskle. Sestavovala rozhlasová pásma, hrála divadlo a ke stému výročí položení základního kamene Národního divadla napsala divadelní hru Kámen z Radhoště a byla neúnavnou organizátorkou kulturního života nejen na Hustisku, ale i v Kelči či ve Frenštátě. Zemřela 10.7.1972 v Novém Městě na Moravě.

Další informace zde: Brožura "Za zajímavostmi města Kelč a obce Ladce" str. 35 -37