Naučná stezka

Radnice byla vystavěna v letech 1647 - 1649 pro účely správní a šenkovní. Znak města Kelče, zdobící průčelí radnice, nese letopočet 1553. To je rok, kdy město převzalo biskupský znak pro své označení i do pečetidla.

Menší jednolodní kostel s jedním oltářem, polygonálně zakončeným kněžištěm a zvonicí v západním průčelí.

Počátky kostela sv. Kateřiny jsou archeology kladeny do 70. let 13. století. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1429. Dle kroniky farnosti se dochovala stále nepotvrzená zmínka o existenci ženského kláštera kolem tohoto chrámu.

Dnešní stavba je dílem barokních a pozdějších přestaveb původního středověkého kostela. Od roku 2007 je kostel v majetku církve, slouží k bohoslužbám i ke koncertním vystoupením. Od 10. 2. 1992 je kostel sv. Kateřiny památkově chráněnou stavbou.

Vypráví se, že ze zámku do Kateřinky vede tajná podzemní chodba až na Strážné, kde se dělí do Lišek a do Hrabí. 

U památníku, stojícím původně na náměstí, se konávaly různé společenské akce. Socha Mírový motiv (vyrobena z bronzu) pochází z roku 1975, odhalení plastiky proběhlo při oslavách 700 let města Kelč. Na pomníku byla vytesána jména obětí první a druhé světové války. V roce 1990 se bronzové desky se jmény obětí 1. světové války vrátily na původní Památník národního osvobození na náměstí.

Během rekonstrukce náměstí v roce 2015 bylo rozhodnuto, že novým a důstojným místem pro památník obětem 2. světové války bude prostranství u základní školy.

Základní kámen byl položen v neděli 25. 11. 1900 - byl umístěn vlevo od hlavního vchodu. Do jeho schránky byla vložená pamětní listina s textem Antonína Svěráka, podepsána všemi zástupci místních spolků a k ní byla přiložena zpráva o životě města. Architektem stavby byl M. Urbánek. Realizaci stavby provedla firma prostějovských stavitelů Konečného a Nedělníka za částku 176 000 korun. Celkové náklady na stavbu činily 231 500 korun. Výstavby se zúčastnili hlavně místní obyvatelé. Slavnostní vysvěcení místním farářem se uskutečnilo 1. 6. 1902. Dne 13. 6. 1902 byla otevřena 1. třída měšťanské školy chlapecké. První školní rok byl zahájen 17. 9. 1902 a prvním ředitelem školy se stal František Dušek.

 Významnou osobou je pro kelečské školství i historii Vojtěch Jasný, ředitel školy, starosta Jednoty Sokol, zakladatel místního parku, člověk morálně a charakterově čistý, který byl pro svou pokrokovost a vlastenectví vězněn v koncentračním táboře Osvětimi, kde v roce 1942 ve věku 57 let zemřel. Pamětní deska Vojtěcha Jasného ve vestibulu školy byla slavnostně odhalena 29. 6. 1968. 

Budova z roku 1956 - 1958 byla postavena po vzniku čs. svazu tělovýchovné jednoty. V následujících letech byly vybudovány hřiště na kopanou a odbíjenou a přistavena kuželna. V roce 1999 přibylo víceúčelové hřiště, v roce 2013 dětské hřiště, v roce 2018 workoutové hřiště. V letech 2006 - 2008 proběhla celková rekonstrukce budovy v nákladu cca 30 miliónů korun. Budova i celý areál okolo slouží pro pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí pro širokou veřejnost, ale také pro soukromé účely.

Park byl vybudován na pozemku bývalé cihelny. O jeho vznik se v roce 1936 zasloužil Vojtěch Jasný, tehdejší ředitel školy. Všechny práce - výsadbu stromů a okrasných keřů si řídil sám. Celý projekt (výstavba hřiště pro školní mládež a městský park) vypracoval architekt František Váňa z Valašského Meziříčí. Revitalizace parku proběhla v letech 2014 - 2015.

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) - obvod kmene 2,5 m a výška cca 18 m.

Lípa, náš národní strom, uchvátí svou mohutností, poskytne stín a v době květu provoní celé okolí. Na tomto místě můžete na své cestě naučnou stezkou spočinout pod korunou stromu a chvíli tak být součástí přírody.

Původní kostel byl dřevěný a stál na hřbitově, vyvýšeném místě mezi Starým městem a Posvátným. Byl postaven za úřadování biskupa Roberta (1202 - 1240). Původní kostel byl bez věže, se samostatně stojící zvonicí (obraz, rozměry a popis se nezachoval).

Budova nynějšího kostela je z let 1776 - 1784. Je to budova pevná, klenutá, dlouhá 38 m a široká 18 m. Věž kostela měří 48 m. Je to kostel jednoloďový s půdorysem latinského kříže, jehož ramena tvoří kaple Bolestné Matky Boží na evangelní a sakristie na epištolní straně. V pravém rohu kostela je krypta, kde je pochována hraběnka Josefa Urbana z rodu St. Julien - Walsee.

V kostele jsou od roku 1957 tři zvony, posvěcené Otcem kardinálem Františkem Tomáškem, arcibiskupem pražským, který zde byl po sedm let katechetou. Nejmenší zvon Václav má nápis "Nedej zahynouti nám i budoucím", prostřední zvaný Poledňák "Petře a Pavle, k Marií za nás volejte zdrávas" a největší zvon nese jména Evangelistů Jan, Lukáš, Marek, Matouš, a nápis "Králi slávy přines nám mír".

Školní budova z roku 1820 - 1821 měla dvě třídy a dva byty pro učitele. Počet žáků v té době byl 240 v jedné třídě a 180 dětí v druhé třídě. V roce 1877 zde nastoupil učitel František Křička, založil školskou kroniku, zasadil se o pravidelnou docházku dětí, v té době je zapsáno již 697 dětí a otevřeno 6 tříd. Roku 1882 se zde narodil Jaroslav Křička - český skladatel a sbormistr, autor vokálních děl, sborových cyklů, děl pro děti, oper, orchestrálních děl, kantát, klavírních skladeb aj., v roce 1884 Petr Křička - český básník a překladatel a v roce 1886 Pavla Křičková - česká básnířka hudebních a vtipných veršů, vhodných pro mládež, často zhudebněných.

V současné době je zde penzion pro seniory. V budově je místnost věnována sourozencům Křičkovým a stálá expozice Dýmkařství v Kelči.

Původně zde zřejmě stávala tvrz, která sloužila jako správní budova pro kelečské panství (1126), novou tvrz vystavěli bratři Jan a Beneš z Heršic, zástavní držitelé Kelče (1429). V 80. letech 16. století za biskupa Stanislava Pavlovského (1579 - 1598) byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Jeho nástupce kardinál František z Ditrichstejna (1599 - 1636), dal v místnosti prvního patra nad hlavním portálem zřídit kapli, což dokládá erb nad vchodem do kaple. Úpravy daly zámku takovou dispozici a podobu, v jaké ji nacházíme dnes.

V současné době je zámek veřejnosti nepřístupný. Je zde odborné učiliště. Podle pověstí vede od zámku až ke Kostelu sv. Kateřiny podzemní chodba. A jako na téměř každém zámku, tak i zde se občas po večerech chodbami prochází zámecká paní.

Boží muka u sv. Františka tvoří zděný šestihranný sloup o průměru asi 1 m. V jeho výklenku je za sklem obraz sv. Františka z Assissi. Muka stála původně na vyvýšeném břehu na rozcestí Bystřické a Hranické ulice. Při úpravě a rozšíření silnic byla přemístěna za dvorskou zahradu, při tom zásahu byly v základech nalezeny lidské kosti. Ty byly uloženy do základu na novém místě. Nález kostí svědčil o tom, že toto místo bylo místem tragického skonu člověka.

Vladimír Šišák (1919 - 1944)

Dne 8. 12. 1944 byl v odpoledních hodinách popraven oběšením na lípě železniční dělník z Přerova - český vlastenec Vladimír Šišák. Poprava byla vykonána veřejně pro výstrahu partyzánům operujícím v Kelči a okolí i jako varování obyvatelům města před případnou pomocí těmto skupinám. Popravu nařídilo brněnské gestapo, podobně jako v dalších obcích, kde bylo takto popraveno několik dalších lidí.

Na uctění jeho památky postavili lidé po skončení války pod lípou malý pomníček a u příležitosti 60. výročí osvobození v roce 2005 byla tato lípa prohlášena za památnou.

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) - výška 18 m a obvod kmene cca 3 m. 

Kamenný most

Původní kamenný most z roku 1912, ozdobný, se čtyřmi pylony a polokoulemi. Je jedním z mála zachovalých betonových mostů v našem kraji.

Mlýn

Mlýn byl založen v roce 1901 Janem Strnadlem. Malý vodní mlýn, původně přízemní budova, kde se mlelo pomocí vodních kol, byl v roce 1918 přestavěn na parní a vodní. Mlýn nesl název "parní válcový mlýn". Od roku 1940 je uváděn pod názvem Mlýn Strnadelův. V roce 1941 syn majitele - Ing. Jan Strnadel - přistavěl moderní dvoupatrovou budovu. Celkem bylo v mlýně zaměstnáno 30 lidí. V roce 1948 se mlýn dostal pod národní správu. Po znárodnění byl přestavěn na elektrický pohon. 

Mlýny v Kelči jsou svou historickou existencí nepochybně spjaty s dávným osídlením. První zmínky o nich pochází z roku 1270, kdy jsou zapsány dva mlýny biskupského panství u Kelče. 

Rybník Valcha (sádkový rybník) vybudoval v roce 1973 rybářský spolek v Kelči nákladem 40 000 Kč.