Město Kelč
Město Kelč

Historie

-

Anotace: Záhorská kronika
Prosinec 1927
Antonín Svěrák
 



O kelečský hrad

V Zálhotském sborníku čís. 1 z roku 1926 ve článku nadepsaném “Zříceniny hradu Šaumburku” tvrdí se na základě listu biskupa Bohuše z roku 1455, že v Kelči vystaven byl hrad teprve zmíněného roku a sice od šlechtického rodu Heršiců. Dle znění listiny nedá se proti tomu ničeho namítati, jdeme-li však do minulosti zpět, ukáže se něco zcela jiného.

Prohlédneme-li svazky diplomatáře moravského, jež chovají se v studijní knihovně olomoucké, často s jménem Kelč se potkáváme, ovšem v různém pravopise a tak aspoň částečně se dovídáme, jak to zde kdysi bývalo. Listina z roku 1277 nám povídá, že stolice papežská sesadila roku 1245 olomouckého biskupa Kundráta. Poněvadž pak týž “ v tom kraji mocným pánem a šlechticem jest”, ponechává se mu Kelč se vším zbožím k doživotnímu užívání.

Šlechtic, mocný pán, kde asi bydlel ? V chaloupce sotva!

Jeho nástupce Bruno ze Schaumburku byl v Kelči několikrát a mnohé listy zde vydal. Bylo tedy asi v Kelči pohodlné bývání, když takový pán, správce země moravské, si tu liboval.

Z listů pro nás nejzávažnější jest listina z roku 1282, kde jako svědek zapsán je Markvart, kastelán pana biskupa olomouckého z Kelče.

Nuže, byl-li tu kastelán, tj. hradní pán, musel tu býti i hrad a my také jeho jméno známe, jmenoval se “ Předkelč”, latinsky “Apud Kelcz”.

Hrad “Předkelč” dal jméno šlechtickému rodu, pánům z Předkelče, jak vysvítá z listiny z roku 1437, ve které biskup Pavel propůjčuje dědičně rychtu ve Lhotě pod hradem Šumburkem Ličkovi ze Lhoty a jeho manželce Kateřině. Listina chová se v originále v archivu kroměřížském a je na ní jako svědek podepsána “Bohuška z P ř e d k e l č e”.

Z uvedeného vysvítá nade vší pochybnost, že v Kelči dávno před rokem 1455 hrad stával – Kde jej hledati? – Jest sice v katastru Kelče jedna část nazvána “ Na hrádku”, a na vlastní oči jsem se přesvědčil, že tam kdysi nějaká budova stála, ale rytířský hrad to nebyl, snad nějaká strážka k zamezení podloudnictví, je to v dolině. Středověké hrady se stavěly na návrších a kelecký sotva výminku činil.

A tu si právě vzpomínám, co napsal před lety v Našinci vážný vědecký badatel, ředitel Vincenc Prasek, že totiž Šaumburk jmenoval se původně Schau Aburg (odkud čerpal, nevím). Vezmu-li na pomoc trochu obrazotvornosti, vidím věc takto : Velmožný pán, biskup Bruno, měl návštěvu. Ze svého hradu Předkelče obhlídal malebné údolí. V dálce 1 1 hodiny bělají se před ním zdi jím vystavěného hradu, i upozorňuje s hrdostí hosta jakožto Němec po německu : “Schau, eine Burg”. A poněvadž to řekl pán, opakovalo po něm služebnictvo, a tak máme “Schau Aburg”. – Dle tohoto stával by hrad kelecký někde na návrší, odkud je dobře viděti Šaumburk, ale nikde památky po něm není.

A proč se jmenoval hrad “Předkelč”? To se snadno vysvětlí, uvědomíme-li si, že v Kelči rozeznáváme Staré a Nové město. Staré město jest jistě osada původní, více v dolině položená, snad z dob pohanských pocházející, jak nasvědčuje nález popelnic a osada “Posvátno”. Na ochranu její a všeho zboží vystavena tvrz, a poněvadž vhodné místo pro ni mohlo býti jedině mimo Kelč, dostala jméno “Předkelč”. – Nové město vzniklo teprve, když kolem tvrze začali se usazovati kramáři a řemeslníci, kteří při návštěvách panstva dobře se měli, což bez váhání můžeme položiti do dob Kundrátových a Brunových. Pak obě části splynuly v jedno a v listinách přestává se psáti : “ Apud Kelcz (před Kelčí), nýbrž “ in Kelcz”. Poslední listina , daná v “ A p u d Kelcz”, pochází z roku 1265, pak již vesměs “in Kelcz”. Přídomek šlechtický . “z Předkelče” ovšem zůstal dál, ale nositelé toho jména, pánové z Předkelče, dávno před tím z Kelče se vyprodali, snad již před rokem 1131, kdy Kelč připomíná se již jako majetek biskupství olomouckého, neboť od té doby Kelč pány nezměnila . – Poněvadž tedy je prokázáno, že v Kelči již od starodávna hrad stával, avšak nikde památky po něm není, nechybím, tvrdím-li, že hrad stával na místě, kde jest nynější zámek. Názor můj potvrzuje i stavební rada Turek z Brna, který při přepravě zámku k účelům ústavním zjistil, že zámek je zbudován na místě starší tvrze, jejíž část se v základech zachovala. (Lidové noviny 21.IX.1926).

Heršici nestavěli tedy tvrz zcela novou, nýbrž na rozvalinách tvrze starší, která snad roku 1429 za vpádu husitů pod vůdcem Havlem Drastilem z Kojetína vzala za své, neboť tehdy Kelč byla jimi pobořena.

Milada Davidová

Datum vložení: 6. 6. 2001 0:00
Datum poslední aktualizace: 6. 6. 2001 0:00
Autor: Super Admin

Mobilní aplikace

V obraze

Aktuální informace v mobilní aplikaci zdarma ke stažení:

Google playApp Store

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Hlášení závad

Hlášení závad

Rozklikávací rozpočet

Rozklikávací rozpočet

Aktuální teplota

26.8.2021 09:57

Aktuální teplota:

--- °C

Vlhkost:

--- %

Rosný bod:

--- °C