Historie

Anotace: Záhorská kronika
Prosinec 1928
Antonín Svěrák
 

Předhistorické pohřebiště u Kladerub

Bylo to někdy počátkem dubna t.r. : Setkal jsem se s rolníkem p. Hašou z blízkých Kladerub a sotva jsme několik slov o běžných událostech vyměnili, zavedl řeč na Záhorskou kroniku. Zvláště prý se mu zamlouvají zprávy z Kelče a blízkého okolí a rád by tam uviděl také nějaké zprávy z Kladerub. Odpověděl jsem, že to záleží na Kladrubských samých, aby si všímali, co se u nich děje, co se vykládá o starých časech, jaké jsou tam pověsti apod. Na to mi vyprávěl dále : “Jsem již dosti věkem pokročilý a od svého 14. roku obdělávám role , které jsem po otci zdědil, po každé, když na jedné trati poněkud hlouběji ořu, pluh mi vždy na cosi naráží, jako by tam byly nějaké kameny. Dříve jsem si toho valně nevšímal, vždyť narazit pluhem na kámen není u nás žádnou vzácností. Když jsem však začal čísti Záhorskou kroniku a v ní ty různé zprávy z dávných dob zdejšího okolí, napadlo mi, zda snad v oné trati nejsou také nějaké popelnice. Nedávno jsem tam také oral a když pluh v jednom místě opět o cosi zavadil, nechal jsem koně stát, doběhl domů pro náčiní – je to hned u dědiny – a dal jsem se do kopání a skutečně přišel jsem na jakousi mísu přikrytou miskou menší. Přijďte se na to podívat.” – Zašli jsme na trať “ V kopcích” hned za dědinou směrem na východ k Choryni na mírné návrší, kde na rozloze asi půl měřice našli jsme více různých střepů, a v tom místě prý pluh nejvíce v ornici na nějaké předměty naráží – patrně také popelnice, takže máme před sebou celé pohřebiště.

Vykopané 2 “mísy” donesl mi p. Haša do Kelče a pustil jsem se hned do bližšího zkoumání. – Spodní mísa, podobná velkému okřínu, je asi 45 cm v průměru, druhá ležela na ní a je poněkud menší, výška obou asi 25 cm. Střepiny nálomu jsou barvy černé a velmi tvrdé, strouháním na nich nedocílíme takového lesku, jako na jiných střepech, které ve zdejším okolí velmi zhusta se nacházejí. Střep do sebe hltavě saje vodu a stává se pak drobivým jako perník. Okraje mis jsou asi natřeny žlutě červenou barvou, jako je barva špatně vypálené hlíny, barva vodou pouští. Prostor mezi oběma “mísami” vyplněn je slepenou ornicí, promíchanou popelem a hojnými úlomky kostí, na spodu je směs prosáklá mastnotou. Mezi kostmi našel jsem též část bronzu. Byla to snad původně jehlice, zlomek byl asi 8 cm dlouhý a úplně zvětralý, takže při doteku se rozpadl, zachránil jsem jen několik malých úlomků. Mezi kostmi jsou též úlomky z menších nádob o tenkých stěnách, kdežto vlastní popelnice mají stěny dobrý cm tlusté. Patrně se mrtvému dávaly do popelnice milodary na cestu do neznáma. Nějakých ozdob, ornamentů a pod. jsem na popelnici nenašel, činí dojem prostého , neumělého výrobku.

Nález oznámil jsem státnímu archeologickému ústavu pro Moravu a Slezsko, jehož ředitel p. Dr. I.L. Červinka projevil nad tím velikou radost a zařadil náleziště mezi takzvaná popelnicová pole rázu plátenického. Doba popelnicových polí na Moravě končí dle dosavadních zkušeností asi 500 let před Kristem – tak dlouho tedy, ba ještě déle (mohyly v Doubravě, Liškách, kamenné zbraně na Strážném a j.) jest zdejší okolí osídleno. Byli to Slované ? Nově objevené pohřebiště slíbil blíže prozkoumati archeolog pan O. Sova a těším se na jeho výsledek. Týž prozkoumal i jiné pohřebiště u Blazic (má odtud krásnou sbírku). Rovněž na zájemce čeká kostrové pohřebiště u Malhotic směrem k Opatovicím. A tak jsme zase o jednu zkušenost bohatší a komu za to vděčíme ? . . . Čtěte Záhorskou kroniku !

Milada Davidová