Historie

Anotace: Záhorská kronika
Září 1930
E. Talpa
 

Babice u Kelče

Ve spisu “Libussa”, Jahrbuch für 1852, jest zmínka o Babicích roku 1270, kdy zvláštní listinou stala se změna s manstvím bráneckým, k němuž i Babice náležely.
Touto listinou, danou v Olomouci 13. dubna 1270, Bruno olomoucký, biskup udílí v léno několik vesnic Kateřině, vdově po zemřelém svém léním manu Albertovi i její dědicům za služby prokázané diecesi jejím manželem Albertem.
Jsou to vesnice : Komárovice s mlýnem, nová ves (dvůr) Bránky s mlýnem, Babice s mlýnem, Tučapy, Pacetluky, 2 mlýny u Kelče a 8 dvorců (usedlostí).
Později byly Babice lénním manstvím biskupství olomouckého samy pro sebe a jakožto takové manství měly postupně více držitelů.
Ještě roku 1640 byly Babice samostatné zboží a byly později teprve přiděleny k panství kelečskému. Kdy se tak stalo, nezaznamenává Švoj ani Volný. – Roku 1656 byli v obci 2 celoláníci, držící po 50 mírách pole, 1 tříčtvrteláník s 37 mírami 4 acht., 1 čtvrtláník s 12 mírami pole, 5 domkařů s pozemky úhrnem 40 m a 3 domkaři bez pozemků.
Před rokem 1656 byly v Babicích pusté statky : Celý lán : Važekovský 50 mír pole, 3 lán, Jakubovský 37 mír 4 acht., domek s pozemky : Skakalovský 8 mír pole, vesměs II. třídy.
Po roce 1656 přibyly nové statky : 2 celolány a 1 čtvrtlán a to Jura Ševčík převzal roku 1662 starou pustinu branzovskou, Jan Matyšků převzal po roce 1656 starou pustinu zvanou povalovskou. Oba měli v držení po 50 mírách pole. Marina Ševčíkova převzala v roce 1672 pustinu masařovskou o 12 mírách 4 acht., pole II třídy.
Obecní pozemky obnášely 53 m pastvisk.
Názvy tratí dle tereziánského katastru : Na kopci, Za potokem, Za koutkem, Nad rybníčky, U Jasenova, Na štěpnicu, Za humny, Na záhumení, Na hejtmanici, Na padělkách, U zahrad, Přední padělek, U cesty, Čtvrtka, Dílec, Do hlubokej, Čtvrť nad hlubokou, Do náplatek, Na náplatkách, U mosta, Zadní padělek, K hájku, Čtvrtečky, Na švihlově, Nohavička, Dolina, Díl za štěpnicou, Čtvrť za koutkem, Nad hlubokou, Nad humny, K drahám, Za zahradou, Na kůsek, Na prostřední, K hlubokej, U Kostruhové zahrady, Za hlubokou, Za dědinou, Za koutky, Vrchní honek, U hájka, Za potokem na kusách.
Rokem 1786 shledáváme se s číslovanými usedlostmi. Ve výpisu z josefínského katastru je zapsáno 23 domovních čísel.
Roku 1794 (dle Švoje) Babice měly 23 domů, 25 rodin, 134 duší a asi 210 jiter polí.
Roku 1820 zaznamenáno 26 domů, mezi nimi pastouška č. 19 neobydlena (Dnes již nestává).
Roku 1830 měla dědina 28 domů se 175 obyv. Od té doby obyvatelstva ubývalo, hlavně odcházením nezámožných z nedostatku výživy za výdělkem do míst průmyslových a vymíráním domácího obyvatelstva.
Po 90 letech při sčítání lidu v roce 1921 napočteno opět 28 domů, ale jen se 153 obyvateli. Ubylo 22 duší. V letech 1921 – 1930 vystavěny byly 3 domy a 1 starý domek zbořen za příčinou stavby silnice.
Celkem je v obci t. č. 10 gruntů, 6 podsedků, 11 chalup, 1 škola jednotřídní, do níž chodí také děti z přiškolené obce Malé Lhoty, 1 chudobinec, 1 hostinec a vodní mlýn, který je započten již v gruntech. Katastrální výměra obce obnáší 235 ha 95 a .
Od roku 1786 do roku 1930, tedy téměř za 1 1 století přibylo jen 7 domů.

Milada Davidová