Město Kelč
Město Kelč

Historie

-

Anotace: Záhorská kronika
Září 1932
Florián Zapletal
 



Zástavní držitelé Kelče v letech 1451 – 1469

Pánové ze vsi Zvole pod biskupským hradem Mírovem u Mohelnice měli v erbu zlatý štít, přes něj v půli napříč vodorovný černý pruh a v tomto pruhu zlatou lilii a nad ní v zlatém poli černou lilii a nad helmem jako klenot dva srpy ostřím a konci proti sobě postavené a dole zlatými držadly opatřené.

Jinou variantu tohoto erbu podává zapomenutá kamenná deska, zazděná do zahradní zídky u obecního úřadu v Odrách mezi Fulnekem a Hranicemi. Deska je dlouhá 1,50 m, vysoká 97 cm. Ale je vápnem tak zabílena, že její reliéf málo vyniká. Ve směru vodorovném je deska členěna na dvě nestejné veliké části. V horním pruhu je český nápis, který zní v transkripci : Hynek starší ze Zvole, Žofka z Potenšteina. Ve směru kolmém je dolní, větší část rozdělena na tři pole, v nichž jsou po stranách umístěny figury dvou rytířů s meči a v prostředním, největším poli dva erby, na prvém místě znak Hynka staršího ze Zvole, na druhém znak jeho ženy Žofky z Potenšteina.

Štít prvého znaku je rozdělen vodorovně na dvě poloviny. Horní polovice je zlatá a má černou lilii, dolní polovice černá se zlatou lilií, v klenotu dva srpy, obrácené k sobě ostřím a konci.

Erb Žofky z Potenšteina je čtvrcen. Prvé a čtvrté pole je stříbrné s třemi červenými kosmými pásy, druhé a třetí pole je modré s pěti zlatými růžemi. V klenotu jsou jelení parohy.

Hynek starší ze Zvole vystavěl v Odrách zajímavou radnici, před lety zbořenou. Do zdiva radniční věže byla zapuštěna popsaná deska, přenesená po zboření radnice na nynější místo u obecního úřadu.

Statek Odry získal Hynek starší ze Zvole v roce 1512 a od té doby se psal ze Zvole a na Odrách. Zemřel roku 1536 v neděli před Nanebevzetím P.Marie (13. srpna) a byl pohřben v kostele sv. Petra v Olomouci, kde viděl jeho náhrobní kámen s českým nápisem ještě Bartoloměj Paprocký (Zrcadlo, r. 1593, list 420a).

Část druhá.

O tom, jak se dostal zástavní list na Kelč od Zbyňka ze Zvole k Jiříkovi z Lantšteina, existují tři soudobé zprávy.

Jiřík z Lantšteina tvrdí v uvedeném listě, že zástavní list městečko Kelč, kelečské zboží i jeho příslušenství koupil od bratří z Heršic, čemuž třeba rozuměti tak, že koupil zástavní list, daný Janu a Benešovi, bratřím z Heršic.

Knihy půhonné a nálezové uvádějí rok 1490, že Kelč a zboží kelečské koupil Jiřík z Lantšteina u Zbyňka ze Zvole (VI. 230).

Václav z Baště a na Všechovicích u Bystřice pod Hostýnem líčí ve svém listu ze 4. listopadu roku 1484 uvedenou majetkovou změnu tak, že ten rok (1468), když uherský král Matyáš do země Moravské vojensky vtrhl, veda válku proti Jiřímu, ty časy králi českému a markrabí moravskému, držel Kelč Jiřík z Lantšteina a na Buchlově v zástavě a řádných zápisích, totižto ve 2400 zlatých dobrých uherských od kostela olomúckého, kteréž zápisy Jiřík od statečného rytíře Hynka ze Zvole a na Golštýně na místě sirotků nebožtíka Zbyňka též ze Zvole, bratra jeho, svými penězi vyplatil.

Zdá se, že tato třetí verze nejvíce odpovídá pravdě. Zbyněk ze Zvole zemřel podle všeho náhle roku 1466 mezi 4. červencem a 23. listopadem, a jeho vlastní bratr Hynek ze Zvole a na Koldštýně (Lech. I 110) zprostředkoval po jeho smrti prodej zástavního listu na Kelč Jiříkovi z Lantšteina a z Bystřice pod Hostýnem, který už ve svém listopadovém listě roku 1466 slibuje biskupovi Tasovi z Boskovic, že zachová všechny podmínky zástavního listu.

K Jiříkovu listu přivěsili své pečeti pánové Mikuláš Bystřice z Ojnic a na Kroměříži, Jan z Kounic a z Dřevohostic, Jan Bystřice z Ojnic a panoši Mikuláš Hošek z Žerotína, Jan Pacák z Pačlavic a Mikuláš Rozmberk z Bukovice (v archivu olomouckého arcibiskupství v Kroměříži LI a 8).

Jiříkovým otcem byl Mikuláš z Lantštejna, jeho matkou Barbora z Víckova (Z D O XI. 274,281).

Jiřík měl sestry Dorotu a Marketu (O. XI. 281).

Mikuláš byl biskupským manem. Měl v nájmu tvrz (propugnaculum) Kurovice a vsi Třebětice na Holešovsku a Kostelec u Kyjova. Už roku 1461 psal se Mikuláš z Lantšteina a z Kurovic. Byl tehdy přísedícím manského soudu (Lech I. 80, II. 330,331).

Také příštího roku 1462 vidíme Mikuláše na tomto soudě (Lech. II. 333, 334, 336).

Dne 7. ledna roku 1464 byl Mikuláš přísedícím zemského soudu v Olomouci ( Z D O. XI. 1), dne 23. února téhož roku v Brně (B. XIII. 1).

Brzy nato získal ves Podnítovice u Brna, zboží Zicha z Ledce u Židlochovic (K P. IV. 70-71), Ratíškovice a později zaniklé Mokronosy u Hodonína a městečko Vsetín a vsetínské zboží (IV. 356, 365).

Mikuláš zemřel roku 1464 v době od Nanebevstoupení Páně dne 14. května do Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna (IV. 70. 403).

Jeho žena Barbora z Víckova byla roku 1466 ještě na živu (Z D O. XI. 274. 281).

Mikulášovým dědicem stal se jeho syn Jiřík, který se uvádí na Moravě už roku 1430 (Z D O. XI. 40).

Jeho ženou byla Machna z Valdšteina, která roku 1464 vzala svého muže Jiříka z Lantšteina do spolku na vsi Otaslavice u Prostějova, Kobylničky a Lešany u Plumlova a Pivín u Kojetína (O. XI. 100).

Proto se také psala Machna Otaslavská (K P. V. 193) a Machna z Valdšteina a z Otaslavic (VI. 94).

Byla to vzdělaná paní, jak možno soudit z tohoto soudního sporu. Roku 1481 pohnala u zemského soudu v Brně Jana Kropáče z Nevědomí z Bučovic, za kterého byla provdána Jiříkova sestra Marketa (V. 267), že mu k jeho žádosti svěřila knihy biblí, kterýchž jí vrátiti nechce (V. 360 – 361).

Ale milovala také nádheru. Roku 1480 u zemského soudu v Olomouci Oldřicha z Boskovic a z Trnavky, že mu půjčila dvú střebů picích a šálu stříbrného lektvařního a ženě jeho čepec perlového a toho jí vrátiti nechce (VI. 51).

Jednalo se o drahocenné nádoby na pití a na přípravu lektvaře neboli léčivých prášků a šťáv.

Roku 1490 Machna z Valdšteina a z Otaslavic už nežila (VI. 226).

Roku 1466 bylo vloženo do zemských desk v Olomouci Jiříkovi z Lantšteina zboží, řečené Obřanské na Bystřicku a Holešovsku (XI. 244).

K tomuto zboží náležela tehdy tvrz a městečko Bystřice pod Hostýnem (municio cum oppido) a vesnice Lukov, Dobrotice, Jankovice, Bílavsko, Slavkov, Lhota, Chvalčov, Hlinsko, Rychlov, Nová ves, Mrlín Horní a sedm pustých vsí (villae desertae) a to Jestřebí, Lhota Vysoká, Lhota Stará, Lhota Mladota, Jenč, Králov a Bezmírov (Z D O. XI. 244).

Čtyři z těchto pustých vsí jsou uvedeny jako villae desertae už roku 1373 a to Jestřebí, Vysoká Lhota, Stará Lhota a Jenč (Z D O. II. 307).

Zkratky :
A Č : Archiv český
Č M M : Časopis Matice moravské
K P : Knihy půhonné a nálezové
Lech : Lechner, Die Belehmungs und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz
Peck Eduard : Okresní hejtmanství holešovské
Sedláček August : Českomoravská heraldika II. Díl
Z D O B : Zemské desky olomoucké a brněnské.

Dokončení příště
Milada Davidová

 

Datum vložení: 3. 7. 2002 0:00
Datum poslední aktualizace: 3. 7. 2002 0:00
Autor: Super Admin

Mobilní aplikace

V obraze

Aktuální informace v mobilní aplikaci zdarma ke stažení:

Google playApp Store

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Hlášení závad

Hlášení závad

Rozklikávací rozpočet

Rozklikávací rozpočet

Aktuální teplota

26.8.2021 09:57

Aktuální teplota:

--- °C

Vlhkost:

--- %

Rosný bod:

--- °C