Historie

Anotace: Záhorská kronika - Září 1932
Florián Zapletal
 

Zástavní držitelé Kelče v letech 1451 – 1469

Střediskem obřanského zboží byl původně hrad Obřany na cotě 701 na východ od Hostýna, o kterém se však již v roce 1447 mluví jak o hradu zbořeném, cantrum Obrzan diruptum (Z D O. X. 639, 640). Zanikl podle všeho za husitských válek. A správa obřanského zboží byla přenesena do Bystřice pod Hostýnem. Zříceniny obřanského hradu zachovaly se dosud v horách za Hostýnem (Peck 155).

Proto se psal roku 1466 jeho majitel Jiřík z Lantšteina také z Bystřice (Z. D. O XI. 304).

Stejně je uveden ve vlastnoručním listě, daném a psaném roku 1466 v sobotu před sv. Klimentem, v němž slibuje věrnost olomouckému biskupu Tasovi jako zástavní držitel Kelče.

Ale v knihách půhonných a nálezových je zván Jiříkem z Lantšteina a z Bystřice už v roce 1464 (IV. 365, 376, 383, 400, 403, 414, 423, 438).

Toho roku bylo Jiříkovi bystřické zboží nařčeno právem (IV. 391). Ale v roce 1466 bylo mu vloženo do zemských desek.

Jako jeho otec Mikuláš byl také Jiřík biskupským manem. Dne 18. května roku 1465 dostal do nájmu tvrz Kurovice u Holešova a ves Kostelec u Kyjova, které držel už jeho otec Mikuláš. Při tom se uvádí Jiříkova dcera Alžběta (Lech. I. 84).

Po otci zdědil ves Podnítovice u Brna (K P. IV. 70-71), o které vznikl později soudní spor (IV. 221, Z D O. XI. 100).

Spor byl také o městečko (oppidum) Vsetín, o tamní tvrz (municio) a o zboží ku Vsetínu příslušné, což všechno zdědil Jiřík po svém otci (K P. IV. 356. 356).

R. 1466 pohnal Jiřík u zemského soudu v Olomouci Jana z Cimburka a z Jíčína, že mu drží zboží jeho Vsetín, k kterémuž zboží nálezem panským spravedlivě příšel i úředníky uveden a nač mu jest odhadáno, a on mu to svévolně drží (IV. 491).

Ještě r. 1481 se dovídáme, že Jiřík z Lantšteina měl zvod, odhad i přidědění na všech zboží vsetínského (VI. 123).

R. 1466 držel Jiřík ves Chýlce se dvorem u Uherského Ostrohu (Z D O. XI. 305, 306).

Téhož roku zabezpečil hmotně svou matku Barboru z Víckova na všech obřanského neboli bystřického zboží (O. XI. 274).

Po roce 1464, snad r. 1467 stal se Jiřík držitelem hradu Buchlova a buchlovského zboží a by zván Jiříkem z Lantšteina Buchlovským (K P. V. 12. 24. 207).

Jiřík měl listy a zápisy královské na hrad Buchlov s jeho příslušenstvím, které svědčily jemu a jeho erbům neboli dědicům (VI. 24. 25. 217).

Jako jeho otec Mikuláš seděl také Jiřík v soudě zemském, např. 11. ledna r. 1466 (Z D O. XI. 235).

Je nesnadno povědět, na kterém zboží bylo umístěno šest houfnic a dvě tarasnice, o něž jako děla Jiříka z Lantšteina vznikl r. 2481 soudní spor (K P. VI. 123).

Za války uherského krále Matyáše Korvína s českým králem Jiřím z Poděbrad přidal se Jiřík z Lantšteina r. 1468, jak se zdá, na stranu uherského krále. Ve svém listu ze 4. listopadu r. 1484 praví Václav z Baště a na Všechovicích, že Jiřík z Lanšteina a na Buchlově s králem Matyášem smlouvu udělal o zámek neb tvrz s městečkem Kelčí, aby uherskému králi postoupena byla.

Ale Matyáš neponechal si zámek neb tvrz s městečkem Kelčí pro sebe, nýbrž dal ihned oboje Dobešovi z Boskovic a z Černé Hory, bratru tehdejšího olomouckého biskupa Tasa, potomně slavnému válečníku a diplomatickému jednateli a svému stoupenci.

Za vpádu krále Matyáše r. 1468 do Moravy byl Dobeš v jeho službách a obyčejně pří jeho osobě, zejména 6. dubna r. 1469, když král Matyáš přijel do Olomouce ku sjezdu s králem Jiřím.

Dobešovi za jeho službu dal král Matyáš Kelč. Stalo se tak koncem roku 1468 nebo počátkem r. 1469.

I požádal Dobeš Václava z Baště a na Všechovicích, aby při tom byl, když jemu Dobešovi Kelč postupována bude. Tu jest Dobeš do Kelče puštěn rozkázáním Jiříka z Lantšteina, pána jich a toho, kterýž Kelč v zástavě a řádných zápisích, totižto ve 2400 zlatých dobrých uherských od kostela olomúckého držel, kteréž zápisy týž Jiřík od rytíře Hynka ze Zvole a na Golštýně na místě sirotkův nebožtíka Zbyňka, též ze Zvole, bratra jeho, svými penězi vyplatil.

A tak Václav z Baště a na Všechovicích u Bystřice pod Hostýnem přijel do Kelče a při tom byl, kdež se starší a všecka obec kelečská k Dobešovi z Boskovic sebrali a rozkázáním Jiříka z Lantšteina, pána jich, kterýž je ze všech slibův a povinností skrze služebníka svého a listem svým propustiv, Dobešovi člověčenství slíbiti a Kelče se vším příslušenstvím, jakž to sám držel, postoupiti rozkázal.

A oni prosili Dobeše, aby jim toho přál, aby některé ze starších k Jiříkovi, pánu svému, poslati mohli, a tak Dobeš učinil a toho jim přál. Oni přijevše od pána svého Jiříka z Lantšteina (patrně jim přál. Oni přijevše od pána svého Jiříka z Lantšteina (patrně z Buchlova), všem vůbec pověděli, že je pán jich z člověčenství propustil a Dobešovi z Boskovic slíbiti rozkázal, a oni jako věrní a poslušní pána svého tak učinili a Dobešovi člověčenství věrnost a poddanost vedle obyčeje zvyklého jako pánu svému slíbili.

Tak líčí události, které se zběhly v Kelči nejspíše na počátku roku 1469, očitý jich svědek Václav z Baště a na Všechovicích.

Jiřík z Lantšteina držel tedy Kelč necelé tři roky. Dne 7. března r. 1474 byl Jiřík už mrtev (Lech. I. 88).

Jak už řečeno, Jiříkovou dcerou byla Alžběta, provdaná později za Albrechta z Rychnova neboli Rychnovského (KP. V. 206. 216).

Podle listu, psaného a daného na Moravské Třebové r. 1474 ve čtvrtek před sv. Kalixtem, ujala se tehdy Alžběta, jsouc při letech svých a dobře mocná sebe statku po otci zůstalého a to zámku (hradu) Buchlova s jeho příslušenstvím i některého jiného otcova zboží (V. 207).

Ještě v letech 1475 až 1482 vzpomínají Knihy půhonné a nálezové často Jiříka z Lantšteina v souvislosti s Bystřicí a jejím příslušenstvím “s tvrzí Bystřicí a obřanským zbožím, se zbožím obřanským neb bystřickým (V. 24. 267, VI. 1. 26. 123. 209).

Pánové z Lantšteina užívali jako erbu stříbrné růže na červeném štítě a v klenotu stejné růže jako ve štítu.

Zkratky:
A Č: Archív český.
Č M M: Časopis Matice moravské.
Lech: Lechner, Die Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz.
Peck Eduard: Okresní hejtmanství holešovské.
Sedláček August: Českomoravská heraldika II. Díl.
Z D O B: Zemské desky olomoucké a brněnské.