Historie

Anotace: Záhorská kronika
Prosinec 1933
Florian Zapletal
--------------------------------------------------------------------------------

Z PRVNÍCH DOB HRADU ŠAUMBURKA

Takový druh léna existoval už za biskupa Bruna, jak se o tom dočítáme roku 1277, kdy biskup Bruno udělil Dětřichovi Stangovi svému maršálkovi a jeho dědicům, určité léno, avšak s povinností, že za ně bude bydlet na biskupském hradě Pustiměři u Vyškova, ius. Guod Borglen vulgariter appellatur, de gua villa in castro nostro facere debes residenciam personalem (Codex Moraviae IV. 199.)
Biskup Dětřich vystavěl tedy na výškovém bodě 530 m pod Šaumburkem Nový hrad, Novum castrum a jeho ochranu a obranu svěřil Burgmanům.
Např. ves Komárné pod Šaumburkem dal biskup Dětřich Jenčovi neboli Janovi, bratru pana Franka neboli Františka, aby bydlel na Novém hradě, ut in Novo castro resideret , jak uvádějí manské knihy olomouckého biskupství (vydal je Karel Lechner I. 8). Jeně a Frank byli synové Mikuláše ze Šaumburku.
Také otec pana Franka , tedy sám Mikuláš ze Šaumburka, držel ve Staříči u Místku čtyři lány, za které bydlel na Novém hradě (resedit in Novo castro), za stejnou povinnost držel také ves Provodovice severně od hradu Šaumburku (Lechner I.8). Tuto službu na Novém hradě mohl konat Mikuláš buď osobně nebo skrze náhradníka.
Tím je nesporně prokázáno, že Novum castrum, Nový hrad, dnešní Bašta nebo Vala, vystavěný na výškovém bodě 530 m nad Podhradní Lhotou, byl zbudován ještě za biskupa Dětřicha (zemřel 10. října 1302), a že jeho účelem bylo krýt vlastní hrad Šaumburk před útokem ze severu.
Uvážíme-li, že se stavbou hradu Šaumburku bylo započato roku 1272 a že Nový hrad pod ním na severní straně byl roku 1302 už hotov, že tedy vznik obou těchto staveb spadá do období třiceti let, pochopíme, proč stavební materiál, stavební technika a stavební sloh je na obou architekturách stejný, jak dokazují nalezené architektonické detaily.
Při této příležitosti vracím se opět ke kamennému, slohově opracovanému stavebnímu detailu, který pochází ze Šaumburku a je nyní uložen v muzeu arcibiskupského zámku v Kroměříži a byl předmětem sporů v otázce svého původu, svého stáří, svého slohu a svého účelu.
Byla vyslovena pochybnost, pochází-li detail vůbec ze Šaumburku. Vznik jeho kladen do XIII., XV. A XVI. století. Jeho sloh prohlašován za románský (XIII. věk), za pozdně gotický (XV. století) a za produkt XVI. vsehěku, kdy se v našich zemích setkáváme s obnovou anebo ožitím románských tvarů neboli s románskou renesancí na sklonku středověku. Detail je považován za část okenní kružby.
Kdo byl na Šaumburku, kdo zná jeho polohu a těžkou dostupnost a kdo zná z vlastního názoru vzpomenutý stavební detail, uzná zajisté bez váhání, že detail byl kdysi nesporně součástí hradu Šaumbuka a že z tohoto hradu skutečně pochází.
Ve svých dosavadních statích o hradě Šaumburku přiklonil jsem se původně k názoru o románské provenienci tohoto stavebního detailu a o jeho vzniku ve XIII. století, kdy hrad byl založen (roku 1272). Později jsem se pokusil i o výklad, nepochází-li detail z let 1468-1507, kdy hrad Šaumburk byl obnoven, a nenese-li na sobě známky slohu raně renesančního.
Když jsem však poznal z vlastního názoru (dne 14. srpna roku 1933), přesvědčil jsem se , že jde o sloh gotický, a že detail byl vytvořen buď v době, kdy byl vystavěn hrad, tedy ve XIII. věku, ještě přesněji řečeno roku 1272, anebo v pozdně gotické době, kdy v druhé polovině XV. věku došlo k obnově hradu. Způsobem svého opracování hodí se však gotický detail spíše do roku 1272, nežli do pozdně gotické doby.
Tímto detailem by také bylo prokázáno, že celý hrad byl vystavěn roku 1272 ve slohu raně gotickém tehdy běžném (z lomového zdiva, s tesanými architektonickými detaily).
Ale ještě jedna věc z té doby je nápadná. Biskupové Bruno a Dětřich cestovali s oblibou po statcích olomouckého biskupství, jak je patrno z jejich listináře. Nezachovala se však ani jedna jejich listina , která by byla dána psaná na hradě Šaumburku. Kdykoli oba biskupové zavítali do tohoto kraje, pobývali vždy v Kelči, kde se připomíná rok 1282 Marguardus, castellanus domini Olomucensis episcopi de Kelez, Markvard, kastelán pana olomouckého biskupa v Kelči (Codex Moraviae IV. 268-269). A kde byl kastelán, tam byl i hrad. Zbudoval ho v Kelči už biskup Bruno.

Pokračování příště. Vyhledala : Milada Davidová