Historie

Anotace: Záhorská kronika
Prosinec 1933
Florian Zapletal
--------------------------------------------------------------------------------

Z PRVNÍCH DOB HRADU ŠAUMBURKA

Okolnost, že na hradě Šaumburku nebyla napsána a datována ani jedna ze známých listin biskupů Bruna a Dětřicha, přivádí také na myšlenku, že Mikuláš, válečník, diplomat a dvořan obou biskupů, držel hrad Šaumburk s příslušným statkem jako léno a že tam nebyl pouhým biskupským purkrabím.
K obratu došlo teprve po smrti biskupa Dětřicha dne 10. října roku 1302 za jeho nástupce biskupa Jana (zemřel 4. října roku 1311).
Roku 1307 dovídáme se o bouřlivém sporu biskupa Jana s některými vasaly na východní Moravě. Spor tento snad souvisel i s bojem o českou královskou korunu, k němuž došlo po vymření rodu Přemyslovců násilnou smrtí krále Václava III. V Olomouci dne 4. srpna roku 1306. Mezi odbojnými vasaly byl také Mikuláš a jeho dva synové Jenč a Frank z Choryně. Spor byl urovnán dne 17. září roku 1307. Biskup Jan odpustil Mikulášovi, Jenčovi a Frankovi a jejich spojencům všechnu vinu a všechny výtržnosti (omnem culpam et excessus), které do té doby proti němu podnikli. Uvádějí se také škody (dampna), které si obě strany vzájemně bojem způsobily. Při tom se činí zmínka o bydlení na Novém hradě
(in novo castro), o lidech z tohoto Nového hradu a o statcích, zvaných Purglehen, tedy o manství hradském (hereditates, que Purglehen vulgariter dieuntur). Připomíná se také povinná služba (debita servicia) za tyto statky olomouckých biskupům a bydlení na hradě této provincie pro jeho ochranu (in castro eiusdem provincie). Byl to spor vasalů s biskupem o léna a o soudnictví nad nimi. Rozhodčím v tomto sporu byl také Konrád z Kelče (Codex Moraviae VI. 8).
Uvedený Nový hrad (Novum castrum) stál, jak už řečeno, na výškovém bodě 530 m pod hradem Šaumburkem (jeho zříceniny zve lid Bašta nebo Vala), byl vystavěn ještě za biskupa Dětřicha jako ochrana pro vlastní hrad Šaumburk před útoky zvláště od severu, a jeho ochrana a obrana svěřena Burgmanům, kteří za to drželi v blízkosti hradu hradská manství neboli Burglehen.
Castrum provincie neboli hrad kraje, vzpomíná v listině Jana, dané a psané na Kroměříži roku 1307, je podle mého názoru hrad Šaumburk, který za biskupa Bruna a Dětřicha byl lénem Mikuláše, ale za biskupa Jana stál se správním střediskem celého kelečského kraje (provincia, districtus).
Mikuláš a oba jeho synové Jeně a Frank uvádějí se v listině biskupa Jana z roku 1307 pouze s přídomkem z Choryně. Toto léno držel Mikuláš od roku 1263 a dostal je za věrné služby od biskupa Bruna.
O Mikuláši ještě víme, že držel dva lány před Kelčí a že těchto dvou lánů ujal se mocí, když byl purkrabím a fojtem (purgravius et advocatus) v Kelči (Lechner I. 8).
Tímto purkrabím a fojtem v Kelči stal se podle všeho až za biskupa Jana, když byl zbaven šaumburského léna. Ale sotva jím byl ještě roku 1307, kdy byl urovnán spor mezi biskupem Janem a Mikulášem a jeho dvěma syny a několika jinými biskupskými vasaly na východní Moravě.
Ještě dlužno připomenout, že tento Mikuláš není totožný s Mikulášem, o kterém biskupské manské knihy tvrdí výslovně, že se vrátil do Sas (repatriavit Saxoniam), odkud přišel za biskupa Bruna. Manské knihy uvádějí, že tento Mikuláš ze Sas byl pouze příbuzným (cognatus) Mikuláše ze Šaumburka (Lechner I. 7).
Mikuláš, oblíbenec biskupa Bruna a Dětřicha, vynikající válečník a diplomat a vážený dvořan, zemřel pravděpodobně v Choryni, kde hospodařili také jeho synové Jeně a Frank.
Po roce 1307 Mikuláš už se nepřipomíná. I tak dosáhl vysokého věku, neboť se uvádí v soudobých pramenech od roku 1263.
Po smrti biskupa Jana dne 4. října roku 1311 stal se jeho nástupcem biskup Petr, který seděl na biskupském stolci nedlouho. Zemřel už dne 7. června roku 1316. Z doby jeho vlády nedovídáme se nic o hradě Šaumburku.

Pokračování příště. Vyhledala : Milada Davidová