Město Kelč
Město Kelč

Historie

-

Anotace: Záhorská kronika
Prosinec 1933
Florian Zapletal
 


Z PRVNÍCH DOB HRADU ŠAUMBURKA

Brandejský prohlašuje tedy roku 1736 Podhradní Lhotu za poutní místo mariánské. Tamní kostel, s jehož stavbou započal biskup Schrattenbach roku 1716, má všechny atributy poutního kostela. Ještě dnes zaujme svou barokovou honosností, tím spíše v době svého vzniku. Celé okolí jeho je jako stvořeno pro poutní místo.
O chrámu v Podhradní Lhotě, zasvěceném sv. Anně, a o tamních poutích ví roku 1786 dvoudílné anonymní (ve skutečnosti Schwoyovo) „Topographische Schilderung des Markgrafthum Mahren“ (I. 216) rovněž dvojdílná Schwoyova „Topographie vom Markgrafthum Mahren“ (III.110) z let 1793 a 1794.
Ale už roku 1806 představoval obraz hlavního oltáře Narození P. Marie a sv. Annu, a na tomto hlavním oltáři stál tehdy také skleněný příkrov s postříbřenými dřevěnými figurkami Ježíše, Marie a sv. Anny, před nimiž klečel rovněž postříbřený rytíř. Byl považován za Templáře, kterémužto řádu připisuje se pověst držení hradu, vystavěného kdysi na kopci nad Podhradní Lhotou, ale už dávno zbořeného , a dodává, že, když po zrušení tohoto řádu roku 1312 Templáři na hradě byli od jakéhosi nepřítele přepadeni a pobiti, tento rytíř jediný se zachránil útěkem do kostelíčka sv. Anny a jako poustevník u něho žil až do své smrti (Řehoř Volný, Kirchliche Topographie von Mahren, olomoucká diecése roku 1859,III. 348).
Uvedené tři svaté figurky měly kdysi stříbrné a pozlacené korunky, které však byly odevzdány roku 1809 rakouské státní pokladně ( Volný III. 348).
Pověst o Templářích jako držitelích hradu Šaumburka a o zachránění jednoho z nich roku 1312 v dřevěném kostelíčku sv. Anny, doloženou sousoším hlavního oltáře, zaznamenal Volný skepticky už roku 1835 ve svém díle „Die Markgrafschft Mahren“ (I. 208).
Podhradní Lhotu jako poutní místo uvádí roku 1888 také Karel Eichler ve své dvoudílné publikaci „Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku“ (II.313-315). Tvrdí, že pravdivost pověsti o Templářích na hradě a o zachránění jednoho z nich roku 1312 nedá se zjistiti, že nynější kostel byl původně zasvěcen ke cti a chvále Boží, P. Marie a sv. Anny, že nyní nese titul P. Marie, že Podhradní Lhota je vlastně poutním místem mariánským a svatoanenským a to podnes (psáno roku 1888), a že věřící tam konají pouti čtyřikrát v roce, a to v pondělí velikonoční a svatodušní ( pro poutníky z nejbližšího okolí), v neděli po Rozeslání apoštolů, připadajícím na 15. července (přichází ze slibu veliký průvod z Bystřice pod Hostýnem) a hlavně v neděli po sv. Anně, kdy sejdou se tam průvody z Loukova a z okolních farností. Eichler popisuje také sousoší na hlavním oltáři.

Pokračování příště. Vyhledala: Milada Davidová

Datum vložení: 2. 11. 2006 0:00
Datum poslední aktualizace: 2. 11. 2006 0:00
Autor: Super Admin

Mobilní aplikace

V obraze

Aktuální informace v mobilní aplikaci zdarma ke stažení:

Google playApp Store

Aktuální teplota

26.8.2021 09:57

Aktuální teplota:

--- °C

Vlhkost:

--- %

Rosný bod:

--- °C

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Hlášení závad

Hlášení závad

Rozklikávací rozpočet

Rozklikávací rozpočet