Prvopočátky tělovýchovného hnutí (pokračování)

Anotace: Po zbourání staré Sokolovny ztratila Kelč poslední společenskou místnost. Lidový dům byl v té době přebudován na průmyslový závod MOP. V místě nebylo možno uskutečnit žádný kulturní, společenský či zábavný podnik. Až v r. 1956 byla z materiálu zboura
 

Nedostatek kulturního stánku těžce pociťovaly všechny organizace NF v Kelči. V únoru 1953 se plénum MNV usneslo postavit samostatné zařízení pro tělovýchovu a kulturu. Od usnesení k uskutečnění však vedla cesta zdlouhavých jednání u OVM Val. Meziříčí, KNV v Gottwaldově i na ministerstvu kultury avšak bez úspěchu. Teprve když se podařilo přesvědčit představitele hospodářského odděl. ÚRO a vedení sportovní organizace DSO Jiskra o nezbytnosti budovy pro tělovýchovu a kulturně-společenské vyžití občanů Kelče, záměr se začal uskutečňovat. K realizaci výstavby aktivně přiložili ruku k dílu pracovníci n. p. MOP Vl. Libosvárová, Zd. Třešníková a Jaromír Kolář, pracovníci MNV, zvláště předseda Ant. Viche a z výboru Těl. jednoty v Kelči hlavní podíl na výstavbě mají Emil Sehnal, Ot. Flajšar, Fr. Bretšnajdr a v poslední fázi zesnulý MUDr. Kamil Sklenský.

Úvodní projekt vypracoval arch. Kavan z Prahy, MNV zajistil vhodný pozemek a technickou dokumentaci vypracoval ing. Karel Cajsberger z Val. Meziříčí. K zajištění všech potřebných náležitostí pro konečné povolení stavby museli členové výboru tělovýchovné jednoty celkem 24 krát navštívit jednání komisí ÚRO v Praze. Stavbu provedl v nadplánu n. p. Pozemní stavby v Gotwaldově (za vydatné přímluvy Vl. Rady) stavbyvedoucí Fr. Zela s mnoha dělníky z Kelče. Výstavba byla zahájena 4. září 1956 a veřejnosti předána 28. října 1958. Slavnostního otevření se zúčastnila delegace ÚRO s tajemníkem ÚRO Václ. Paškem a pracovnicí hospodářského odděl. Annou Hrubou.

Celkový náklad činil 1, 958. 000,- Kčs. V. Pašek pak zajistil tělovýchovné jednotě dalších 240. 000,- Kčs na vnitřní vybavení budovy. Touto moderní budovou získala Kelč konečně důstojný stánek pro tělovýchovu, kulturu a společenské vyžití.

V těsné blízkosti Těl. kulturního domu byla v následujících létech vybudována hřiště na kopanou a odbíjenou. V současné době je ve výstavbě nová kuželna a probíhá postupně podle vypracovaného projektu celková úprava areálu.

Na těchto a mnoha dalších činnostech se podíleli a podílí aktivní členové za řízení výboru TJ. Připomeňme jen v krátkosti a stručnosti, že v čele výborů TJ byli cca od r. 1951-54 Jar. Kolář, 1954-56 Emil Sehnal, 1957-59 Dr. Kamil Sklenský, 1960-72 Ot. Flajšar.

Je třeba taktéž připomenout dlouholetou aktivní činnost bývalého náčelníka Rich. Hlavici a zesnulé náčelnice Vl. Libosvárové, jakož i dlouholetých funkcionářů výboru Fr. Bretšnajdra, E. Sehnala, Ot. Flajšara, Ot. Hýži, Zd. Volfa st., Jar. Pajdly, Jos. Ječmeňa, Jar. Koláře, Ld. Hýže, Lad. Machuly atd. Mnozí z těchto jsou ve výboru, nebo v jiných funkcích dodnes.

V současném výboru TJ, jehož předsedou je Lad. Machula jsou v různých funkcích dále Fr. Bretšnajdr, St. Blažek, Ot. Flajšar, Lud. Hlavicová, Lad. Hýža, Otto Hýža, Jan Kohn, Rud. Pavelka.

V aktivní činnosti jsou taktéž oddíl kopané a odbíjené. V čele oddílu kopané již od založení pracuje Jos. Ječmeň. Oddíl má družstvo dospělých, které hraje III okresní třídu, družstvo dorostu i žáků.

Dlouholetou tradici má i oddíl odbíjené, který dříve nesl název Sokol Kelč, kdy taky jeho dorostenci skončili v mistrovství Moravy na 4. místě. O dobré aktivní činnosti svědčí i již tradiční turnaj o putovní pohár MUDr. Karla Dohnala. Od doby založení tohoto turnaje, t. j. od r. 1940 stala se jeho vítězi i přední mužstva ČSR, jako např. Křídla vlasti Olomouc, TJ Gotwaldov, VŽKG Ostrava, Zbrojovka Brno a další. V našem oddílu odbíjené získávali první zkušenosti i hráči, kteří se později uplatnili v nejlepších mužstvech Československa, jako např. Fr. Hloch, který hájil barvy populárního ÚDA Praha, nebo další odchovanec Ant. Viche, dlouholetý hráč Slavie VŠ Praha a v poslední době dnešní stálý člen reprezentačního družstva ČSSR a člen vrcholového sportu Dukly Liberec Jar. Tomáš. V současné době hraje v oddílu mužů v krajském přeboru II. třídy Severomoravského kraje.

V roce 30. výročí osvobození, kdy vyvrcholí oslavy na úseku tělovýchovy Čs. spartakiádou musíme vzpomenout úsek ZTV, kde se nám dříve dařilo daleko více, poněvadž jsme měli obětavé náčelníky, kteří se nemalou měrou zasloužili o zdárný chod naší tělesné výchovy v tomto odvětví. V dnešní době tato složka tělovýchovy zaostává, poněvadž není za tyto zapálené tělocvikáře a funkcionáře náhrady.

Před dnešním výborem stojí dobudování areálu TJ, kde ve výhledovém plánu v další pětiletce se uvažuje s investičním záměrem vybudování nového víceúčelového hřiště pro tenis, odbíjenou a házenou, jakož i vybudování nového samostatného hřiště pro odbíjenou a dobudování hřiště pro kopanou. S těmito úpravami úzce souvisí i sadová úprava celého areálu. Věříme, že v úzké spolupráci s MNV a složkami NF se nám podaří tento areál dobudovat tak, aby dobře representoval naši Kelč.

Ze vzpomínek pana Ladislava Hýži