Z historie Svatého Hostýna - 2.

Anotace: Pokračování - Z historie Svatého Hostýna – Dějiny hostýnského chrámu
 

260 let hostýnského chrámu 1748 – 2008

I přes tyto potíže byl chrám koncem roku 1747 téměř dostavěn a 24. února 1748 v něm byla sloužena první mše bystřickým kaplanem Janem Hübnerem, pozdějším starším beneficiátem na Hostýně. Slavnostní mše spojená se svěcením chrámu se však uskutečnila 28. července 1748 za účasti 30.000 poutníků a věřících, což byla jistě jedna z největších návštěv Hostýna do té doby. Svěcení chrámu provedl hrabě a kardinál Ferdinand Julius Troyer, 52. biskup olomoucký, který svou funkci zastával v letech 1745 – 1758 (arcibiskupství olomoucké vzniklo až v r. 1777).
Ještě v témže 18. století postihly chrámovou stavbu dvě smutné události. Při první z nich 24. září 1769 byl kostel poškozen požárem vzniklým od blesku. Poškozena byla střecha a věž a rozpustily se i tři ze čtyř zvonů, zatímco čtvrtý se po schodech zřítil bez poškození až dolů. Dovnitř stavby se oheň přes silnou klenbu nedostal. Do dvou let se našlo tolik dárců, že chrám mohl být obnoven ve své dřívější kráse.
Druhá smutná událost však nedala na sebe dlouho čekat. V roce 1787, v době osvícenské, za vlády císaře Josefa II., byl hostýnský chrám odsvěcen a uzavřen. Odsvěcení provedl hrabě Tadeáš Trautmansdorf, děkan z Holešova a Josef Liver, farář z Domaželic, za velké účasti smutných poutníků a věřících.
Majitelem chrámu a příslušných budov byl tehdy hrabě Monte L´Abbate, zeť zakladatele kostela F.A. Rottála. Jeho zástupci, ředitel bystřického panství Josef Antonín Rybka a jeho nástupce Roček, nařídili rozboření chrámu, což se naštěstí neuskutečnilo. Z chrámové stavby byly strženy věže, krov a střecha. Zbytek kostela, tj. zdi a klenba byly ponechány svému osudu a dílo zkázy měl dokončit čas s nehostinným horským počasím.
Ale již na začátku 19. století se začaly ozývat hlasy, volající po obnově chrámu na Sv. Hostýně. Zasloužila se o to v roce 1809 obec Dubany. Aktivita této malé obce mezi Prostějovem a Olomoucí se stala příkladem pro další místa, a tak hnutí se šířilo a nabývalo na síle.

Vlastimil Doležel, Bystřice p/H
(pokračování příště)