Postup při daňové exekuci podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád")

V případě, že má daňový subjekt (dlužník) vůči správci daně nedoplatek, může jej správce daně vymáhat: buď sám (daňovou exekucí) nebo prostřednictvím soudního exekutora, nebo tento nedoplatek uplatnit v insolvenčním řízení nebo jej přihlásit do veřejné dražby. Správce daně přitom zvolí takový způsob vymáhání nedoplatku, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku (§ 175 odst. 1 a 2 daňového řádu).

Nedoplatkem rozumí daňový řád částku daně, která dosud není uhrazena, přestože již uplynul den splatnosti daně, a zároveň i neuhrazené příslušenství daně (úroky, penále, pokuty, náklady řízení), u něhož uplynul den splatnosti, a také dosud neuhrazenou částku zajištěné daně. Nedoplatek hradí daňový subjekt jako svůj daňový dluh (proto jej daňový řád ve fázi vymáhání označuje jako daňového dlužníka); tomuto dluhu odpovídá na straně příslušného veřejného rozpočtu splatná daňová pohledávka.

K vymáhání nedoplatku přikročí správce daně v případě, kdy daňový subjekt nesplní své daňové povinnosti v rovině platební, popř. je mu nedoplatek předán v rámci dělené správy k vymožení podle § 161 daňového řádu.

Správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením, tedy na vymáhání takového nedoplatku, jedním z výše uvedených způsobů (§ 153 odst. 3 daňového řádu).

Nedoplatek zaniká, a nelze jej již vymáhat, po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let, a pokud je nedoplatek zajištěn zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, uplynutím 30 let. Základní lhůtu 6 let lze prodloužit za podmínek stanovených daňovým řádem (§ 160 daňového řádu).

Daňovou exekuci provádí správce daně vydáním exekučního příkazu na:

• srážku ze mzdy,
• přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb (poskytovatelem platebních služeb se ve smyslu § 5 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, rozumí: banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických pen�